Ano. Pro nás mladé, kteří jsme únor 1948 neprožili jako osobní zkušenost, je toto datum především historická událost, kdy byla s konečnou platností rozhodnuta otázka politické moci, došlo k likvidaci pozic exponentů buržoazie v politickém životě republiky.

Ohlednutí do historie je užitečné a nezbytné. Každý růst přinese dřív nebo později pád. Nic nemůže růst až do nebe. Recese byla nevyhnutelná a není nic co by jí mohlo zabránit. Recese je ozdravný proces, bez kterého nemůže přijít nový růst. Záchrana neživotaschopného čerpá zdroje příštího růstu, který se tím oddaluje. Zázraky se nedějí, nesmysly nefungují, stejné chyby se vždy stejně vymstí. Jakkoli je to zřejmé, budoucnost nás pokaždé znovu překvapí.

Co takhle vzít oblíbené zdůvodnění politiků – tedy snahu o ponechání více prostředků v kapsách lidí – a tuto snahu dovést do obecného, konzistentního řešení?

Člověk, který požaduje výhody jen pro sebe, a všechny povinnosti, daně a odpovědnost přesouvá na druhé není slušný člověk, ale socialista.

"Během padesáti let se budou pokolení, jež nás budou následovat, s jistým pobavením dívat na spory, které se momentálně v Evropě politicky odehrávají.

Ilja Kraval

Není to až tak dávno, co se Paroubek dušoval, že "dluhy se neplatí" a že se "proboha nemá strašit nějakými argentinskými scénáři". Vlastně má pravdu, nač chodit tak daleko. Stačí se podívat, kam to dotáhli naši sousedé sociální demokraté v Maďarsku, když zaťali sekeru do rozpočtu s filozofií "dluhy se přece neplatí".

Kdo teď řídí Litvínov? Do politiky se dostali lidé s temnou minulostí