O islámu s Doc. Mgr. Martinem Konvičkou, Ph.D.

16. říjen 2014 | 08.39 |
› 

Islám a důsledky islamizace naší společnosti se probírají v různých médiích. Bohužel často se o tomto problému informuje z pozice multikulturalismu, tudíž se bagatelizuje, nebo dokonce popírá. Kdo zvedne hlas proti, je okamžitě veřejný nepřítel, jelikož v těchto případech je diskuse nepřípustná.
Na téma Islám a naše společnost se bavil s Doc. Mgr. Martinem Konvičkou, Ph.D. z Jihočeské univerzity Siegfried Neumaier.


Jste v médiích často prezentován jako islamofob a xenofob. Jak to vnímáte a co je podle vás toho příčinou?

V této z kloubů vymknuté době to vnímám jako nesmysly, které nestojí za pozornost. K islámu cítím odpor, ale rozhodně se ho nebojím, naopak tvrdím, že se ho bojí – a tudíž se chovají islámofobně – ti, kdo se snaží umlčet otevřenou debatu o jeho škodlivé, totalitní a dokonce bych řekl nelidské povaze. To tito lidé – a najdeme je mezi politiky, žurnalisty, akademiky, edukátory a podobně – jsou skutečnými islámofoby, kteří ze strachu islám buď bagatelizují, nebo dokonce lakují na růžovo a snaží se vytvářet mu "pozitivní obraz". Kdo proti islámu veřejně vystupuje, těžko se ho bojí, i proto se pro odpůrce islámu snažím razit termín islámklasta, rozbíječ islámu. S xenofobem to je podobné - mohu jím být jen stěží. Sám jsem po řecké mamince v Česku "poloviční menšinou". Díky svému zaměstnání na VŠ a v Akademii věd mám určitě víc cizokrajných kolegů a přátel, a zahraničních zkušeností, než je v kraji běžné. Za své nejlepší přátele a spojence pokládám odpadlíky od islámu z celého světa, včetně odpadlíků českých – a i v Čechách mezi nimi najdeme Araby, Pákistánce, Egypťany a mnohé další. V neposlední řadě, za nejnebezpečnější islámce pokládám snaživé evropské konvertity – kolaboranty – a nechuť k takovým lidem těžko může být xenofobií, když jsou vlastně "naši" a liší se ode mě jen příklonem k nenávistné islámské ideologii.

V čem spatřujete škodlivost islámu pro naši kulturu?

Tak na takovou otázku se dá odpovědět tisícistránkovým pojednáním, nebo jednou větou - "Protože to je fanatizující a destruktivní svinstvo". Zkusím něco mezi. Islám byl od začátku vytvořen jako ideologie, sloužící mocenským choutkám party banditů okolo svého zakladatele – jistého Mohammeda. Schovává se za náboženství, ale to bylo v 7. století zvykem, podstatná však na něm je politická nauka, která vlastně učí, jak infiltrovat, zastrašit nebo dobýt jakoukoli zasaženou společnost, a přeměnit ji k obrazu svému. Prostředkem té přeměny je především dvojznačná morálka: V islámu není absolutní dobro a zlo. Dobrem je to, co za daných okolností slouží posílení islámu a zlem to, co islám oslabuje. Je tam i dvojznačné chování k lidem – muslim má být maximálně bratrský k ostatním muslimům a maximálně neupřímný k nevěřícím. Dále pokřivený pohled na lidskou sexualitu – ženám je jednoznačně vyhrazena podřízená role, nehledě na osobní preference zúčastněných. Je to vlastně morálka zdivočelých mafiánů, zbožnělé anti-gentlemanství. Zákaz zpochybnit cokoli ze života proroka a jeho učení, kombinovaný s krutým chováním k "rouhačům", znemožňuje v kontaktu s islámem jakoukoli otevřenou debatu, vede k intelektuální a kulturní stagnaci. Prakticky všude, kam islám pronikl, se během pár generací zastavil vědecký a kulturní vývoj. Asi nejhorší ale je, že islám svou křivou morálkou přitahuje křivé lidi – psychopaty, sadisty, pedofily, podrazáky, závistivce, mstivé ublížence. Láká je, protože "legalizuje" ty nejšpinavější pohnutky lidského nitra. Souběžně s tím však láká i lidi nešťastné, osamělé, bez pevných citových vazeb – zejména ženy, kterým falešně slibuje ochranu a návod na život. Ta kombinace nejhorších křiváků a nešťastných žen je opravdu hrozivá, stejně jako osudy dívek a žen, které islámskému mámení podlehly.
Velice nebezpečnou stránkou islámu je genderový apartheid – pravidlo, že muslim může založit rodinu s nemuslimkou, pokud ovšem děti z takového spojení vychová jako muslimy, zatímco muslimka by se s nemuslimem neměla stýkat. To pochopitelně vede k jednosměrnému odlivu žen, a přibývání muslimských dětí – a současně brání jakékoli skutečné integraci, kulturnímu splynutí.
Aby toho nebylo málo, to vše se neprojevuje až v kompletně islamizovaných společnostech typu Somálska nebo Saudské Arábie, ale mnohem dřív, už v raných fázích islámské expanze. Každý si může zjistit, jací vykukové islámu pomáhají v dnešním Česku – třeba jen tím, že bagatelizují jeho nebezpečí. A to je naše země tím hnusem zasaženo velice málo. Jen si představte, kdo všechno by se k mohamedánům začal přidávat, až by v naší zemi islám posílil.


Na facebooku se objevila stránka, kde vás studentky obviňují ze znásilnění. Co je na tom pravdy a jak se k tomu stavíte? Máte povědomost, kdo by za tím mohl být?

Ta aféra vlastně krásně ilustruje moje předchozí tvrzení: Fanoušci islámu (ať konvertité, nebo jen fanoušci) jsou z definice křiváci, kterým není žádný podraz dost křivý. Už jsem zažil udavačské dopisy do zaměstnání, zákazy veřejných vystoupení na poslední chvíli, nyní udání za spáchání "přestupků proti občanskému soužití". Ta patálie se znásilněním je absurdní, protože oběť něčeho takového by vyhledala policii, a nevykládala nic na facebooku, navíc pod falešnými profily s ukradenými fotografiemi mých studentek. Tato akce měla nejspíš dva cíle, jednak mě znervóznit, jednak ze mě v očích zaměstnavatele udělat "toho, kdo dělá problémy". Jak se k tomu stavím, tady bych si pomohl arabským příslovím o psech, kteří štěkají, ale karavana jede dál. A zda mám povědomost? Trochu ano, ale nechal bych to na Policii ČR, která případ šetří. Ale prozradím vám cosi jako osobnostní profil pachatele: Muž, okolo 40 let, vysokoškolsky vzdělaný, křivák.

Jak bychom se měli k muslimům chovat, když oni nám říkají a ukazují jak se hodlají chovat k nám, viz. známé demonstrace ze západní Evropy kde muslimové hlásají otevřenou nenávist k Evropanům, slibují jejich vyhubení či zotročení?

Islámská expanze stojí a padá na našem strachu – z něj plyne pocit nekritizovatelnosti (oni tomu říkají "respekt") a zdánlivé nezranitelnosti. Takže přesně naopak: Otevřeně pojmenovávat, co nám na islámu vadí, konfrontovat muslimy s nepříjemnými nebo směšnými stránkami jejich víry, nutit je zaujmout k nim stanovisko, a pokud to stanovisko nebude slučitelné s hodnotami svobodné, sekulární a demokratické společnosti, postihovat je podle platných paragrafů o šíření nenávisti ke skupině osob. Neboli, nebát se ukázat zuby včas, a pokud to bude třeba, kousnout. Současně ale muslimům, kteří zde už žijí, nabízet východisko – neodmítat je jako lidi, naopak jim ukázat, že pokud se zřeknou své šílené ideologie maskované za víru, budou plně přijati do společnosti. Je už na nich, zda se přihlásí ke křesťanství, k nějaké jiné neislámské víře, nebo se náboženství zřeknou úplně. Podstatné je, aby se osvobodili od islámu, který je zotročuje a drží ve strachu. To ovšem nejde bez té výše zmíněné konfrontace – pokud si muslim neuvědomí, jak ho islám zotročoval, nikdy s nestane exmuslimem.

Děkujeme za rozhovor.

Docenta Martina Konvičky se ptal: Siegfried Neumaier

Zpět na hlavní stranu blogu