Kurzarbeit.

4. listopad 2014 | 08.55 |

Vláda na svém pondělním zasedání 3.11.2014 schválila tzv. kurzarbeit, tedy zkrácenou pracovní dobu ve firmách v tísni. Jejich zaměstnanci by po dobu kurzarbeitu pobírali 70 procent mzdy, přičemž 50 procent by hradil zaměstnavatel a 20 procent stát.

Tak si řekněme, co je možné už teď. Podle § 209 Zákoníku práce když se dočasně firmě sníží odbyt, může vydat vnitřní předpis, snížit zaměstnancům pracovní dobu až na 60 % a také jim tak snížit mzdy. Všimněte si odstavce 3). Tak ten od 1.12. 2012 už neplatí. Nikde tedy není napsáno co je to "dočasně" a nikdo nekontroluje, jestli se firmě opravdu snížil odbyt.

Zákoník práce má ovšem ještě jiné perličky. Třeba tuhle: "Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami, jde o prostoj, a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku" Ano, čtete dobře! Když práci nestihnete a není to vaše vina, zaměstnavatel vám sníží mzdu a je to zcela legální.

Zákoník práce má ovšem ještě jiné perličky. "Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami, jde o prostoj, a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku" Ano, čtete dobře! Když práci nestihnete a není to vaše vina, zaměstnavatel vám sníží mzdu a je to zcela legální.Tady už totiž nejde o zkrácení pracovní doby za méně peněz! Ale o to, že zaměstnanci přistoupí na to, že budou pracovat méně. Ale to vůbec není totéž! Neexistují totiž kontrolovatelné a povinné normy práce.

Takže: firma zachová osmihodinovou pracovní dobu a bude tvrdit, že teď už ale zaměstnanci pracují méně, než dříve. Nejsou tak vytíženi. Nikdo není schopen podle ničeho zkontrolovat jak tedy pracovali dříve, jestli vážně víc,a protože nejsou povinné normy práce, tak nikdo ani nebude kontrolovat, jestli to "méně" je vůbec v lidských silách a není to náhodou více, než dřív.Pochopitelně, že pro jakoukoliv velkou firmu bude hračka dokázat, že jí vypadly nějaké smlouvy nebo zakázky, protože to se děje pořád. zato neexistuje úředník, který by byl schopen kontrolovat, zda to má nějaké negativní dopady na firmu a jak už jsem psala - zmizelo časové omezení.

Výsledkem bude přesně to, co v Německu. Montovna řekne, že je v tísni a omezila lidem práci, i když si je nechává na pracovišti 8 hodin denně. Za to těm lidem dá 60 % mzdy a na to jí ještě stát třetinu dá. Pracovní místo samozřejmě nezruší, nemá proč. Když se to zaměstnanci nebude líbit, může vypadnout, najme se jiný, protože omezení i státní příspěvek je vázán na to místo, ale ne na toho zaměstnance.Prosím všimněte si slovní kličky mezi kurzarbeitem a prostojem. Prostoj znamená, že zaměstnavatel má právo zkrátit pracovní dobu. Kurzarbeit po Německu znamená, že "zaměstnanec bude pracovat méně", ale pořád 8 hodin.

Vydržte, bude líp. Druhá varianta se vyplatí, když má firma zaměstnance za minimální mzdu. Brali jste 9200 hrubých, teď berete 5500 hrubých. Ale děláte necelých 5 hodin denně (oficiálně). Oboje je zcela legální! Kdybyste se divili, kde jsem vzala u první varianty ta čísla, tak zaměstnavatelům by to divné vůbec nebylo. Problém krácení pracovní doby kvůli prostojům je ten, že zaměstnanec musí vždycky dostat alespoň minimální mzdu, odpovídající odpracovaným hodinám. 8050 je "o hodinu méně", než 9200.

V obou případech se jedná o neuvěřitelné vychytávky ve prospěch zaměstnavatele, pro zaměstnance je to nevýhodné strašně. My totiž nemáme německé mzdy. Takže tady, kde čistá mzda dělníka dělá 10-15000 to náhle znamená, že jeho mzda se sníží na 6000 až 9000. Většinou na těch 6000, to vám potom vysvětlím.

Co znamená po Německu kurzarbeit:že jste v práci i nadále 8 hodin denně, ale dostáváte jen 60 % mzdy a ještě na to stát přispívá. V tomto případě nesmí vaše mzda nikdy být nižší, než je minimální mzdový tarif pro dané pracovní místo a to za plný úvazek.Ve skladu to myslím dělá asi 10 hrubého. Totéž na třísměnný provoz. Pro zaměstnavatele je to mnohem výhodnější, než dělat nějaké prostoje. Protože stát jim na to ještě přes tři tisíce dá. Jestli ale myslíte, že to už se dál nedá krátit, tak to bohužel dá. Kombinací s oním prostojem. A přesně to se děje v Amazonech! Vy neodpracujete to, co po vás zaměstnavatel chtěl a řeknete mu, že je to jeho vina. No a on vám za to strhne ještě dalších 20 % ze mzdy, protože to vážně může. Takže jde domů s opravdivou minimální mzdou.

No a abyste si nemysleli, že to je všechno, tak je tu ještě jedna možnost, jak krátit lidem mzdy a to tak, že jim zaměstnavatel prostě dá nový mzdový výměr a mzdu na úrovni minimální. Mzda totiž nebývá součástí pracovní smlouvy a tak toto může udělat zaměstnavatel kdy si vzpomene. To se ale dělá většinou když se chce zaměstnavatel zaměstnance zbavit. Pokud si ho chce nechat a dělat z něj blbce, tak mu tu minimální mzdu jako základ a k tomu mu slíbí osobní ohodnocení. No a pak si s ním dělá co chce.

No a když už si tu tak hezky píšu o tom, jak báječné je pracovat někde v montovně, není nad to připomenout, že právě do tohoto nutíme Romy, aby šli. Romové, prosím vás, udělejte to! Běžte z toho, co máte do ještě horšího, protože my chceme, abyste se chovali jako idioti jako my. Vy tomu říkáte blbost, my tomu říkáme přizpůsobování. Máme na vás vztek, že vy se úspěšně bráníte, kdežto my držíme hubu. Hele, Romové, to vám to vážně není blbý nastavovat nám zrcadlo, abychom viděli, že jsme ještě blbější, než vy? Víte jaká je to hrdost makat dvanáct hodin denně za almužnu a odejít do hrobu v padesáti zhuntovaný, ale pyšný?

DĚKUJEME ČSSD!

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře