Čtvrtstoletí po převratu.

12. listopad 2014 | 09.27 |

Z našeho národa se vydělila úzká elitářská vrstva, která disponuje vším, co si jen člověk může přát, přesto však mnozí z této společenské vrstvy chtějí mít stále víc a víc, a za jakoukoli cenu. Tou cenou je dnešní smutná realita, kdy stále více lidí složitě řeší otázky prostého přežití, prostého fungování své rodiny. Stále více lidí skutečně těžce pracuje, ale nikoli proto, aby si žili lépe, ale jen proto, aby přežili další měsíc.

Pyšníme se tím, že žijeme v demokratickém právním státě. Já však bohužel náš stát jako stát právní nevnímám. Naši zemi spíše vnímám jako stát, který svým občanům přímo a vědomě škodí, který se pod vlivem ekonomických a mocenských skupin stal pouhým prostředníkem přerozdělování zdrojů směrem od občanů k novodobé ekonomicko-politické oligarchii.

Náš stát vytvořil obludný právní řád, který obsahuje na 15.000 zákonů a násobně tolik dalších předpisů, které regulují náš život téměř na každém kroku a mnohdy nás přímo dusí a staví do role nesvéprávných bytostí. V mnoha situacích se tak občan při uplatňování svého práva neobejde bez právníka, kterého si ale většina lidí nemůže dovolit, takže na spravedlnost a svá práva rezignují, ne, že by chtěli, ale nemohou jinak. Ač je rovnost občanů před zákony garantovaná, vlastnictví zdrojů určuje, komu bude právo dostupné a kdo má smůlu. Musíme si dávat pozor, abychom se neudusili v zákonech, které nám mají zaručit možnost dýchat!


Díváme se na společenské postavení jako na funkci individuálního úsilí. Z toho, že někteří zbohatli, usuzujeme, že zbohatnout může každý. Je to ovšem velice naivní názor, který vychází z mylného předpokladu, že všichni máme stejné možnosti. V našem státě většinou bohatnou jen ti, kteří jsou přisátí na státem garantované zisky, veřejné rozpočty nebo dotace, a potom ti, kteří těží z bídy či nemoci druhých.

Uvědomujeme si vůbec, že na korunu přidělené dotace musíme vybrat od občana nejméně tři koruny, abychom mohli zaplatit administrativní zátěž, která je s jejich přerozdělením spojená? Chceme zeštíhlovat státní správu, pro samé úspory ničíme životní prostředí a zdraví lidí, ale uměle si vytváříme neskutečnou a zcela zbytečnou administrativu, která navíc křiví tržní prostředí. A čím složitější, tím lépe, protože pak nikdo neporozumí tomu, co se vlastně odehrává a pomyslné tržní hřiště si dělí nenažrané všehoschopné pijavice.

A co se povedlo? Můžu zde například napsat svůj názor bez toho, že by mne zítra odvedli v poutech. A pokud se umíme dívat, vidíme kolem sebe mnoho pozitivního a krásného. Škoda jen, že si to mnozí nemohou vychutnat, protože v naší jinak velice bohaté zemi bojují o přežití. 

ZDROJ

 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře