Jezevec-mrzout | Německý agent Lenin.

Při renovaci sklepení jednoho skladiště v Kodani našli dělníci množství beden plných dokumentů z let 1917-18, které potvrzovaly, že Vladimír Uljanov, známější jako Lenin, byl po mnoho let německým agentem. Akta ho spojují s významnou německou exportní firmou, která sloužila k převodu peněz a zbraní bolševikům. Cílem byla revoluce a svržení cara.

Dokumenty se našly v sejfu za zdí, kterou dělníci opravovali. V trezoru bylo mimo jiné 20 000 marek a tisíce stran dokumentů týkající se německé přepravní společnosti, kterou skrytě provozovala tehdejší Císařská německá tajná služba.

Tento sejf byl nabitý penězi a tajnými dokumenty

Do studia dokumentů se pustili odborníci z Aarhuské univerzity. Tým vedl přední odborník Arnbjørn Sørensen, který konstatoval, že mnohé materiály dokládají dohodu mezi Leninem a tajnou službou. Kromě toho byly nalezeny nejrůznější seznamy zboží a zbraní, které Němci bolševikům dodávali a také popisy některých tajných operací.

Lenin v čele bolševiků

Mnoho papírů bylo podepsáno Hansem, svobodným pánem z Wangenheimu, který je adresoval dvěma tajným agentům s krycími názvy Bankéř a Krtek. Bankéř byl ve skutečnosti Alexander Parvus a Krtek Vladimír Iljič Lenin. Ten byl styčným důstojníkem mezi Němci a ruskými agenty, a měl na starosti převod materiálu a peněz pro ruskou revoluci.

Revoluce začíná

Celý komplet dokumentů podle odborníků vrhá zcela nové světlo na bolševiskou revoluci. Podle nich byla naplánována německými ozbrojenými složkami. Ty měly na revoluci své vlastní zájmy. S Ruskem vedlo císařství válku stejně jako se západními mocnostmi a předpokládalo se, že po svržení carského režimu bude Němcům nabídnut ze strany Ruska mír. Císařství by tak přišlo o jednoho významného nepřítele a statisíce vojáků by se mohly přesunout na západní frontu. Přesně to se také do puntíku vyplnilo.

Křížník Aurora to vše začal výstřelem z děla

O tom, že Lenin byl německým agentem se několikrát zmiňovali už tehdejší politici, například jeho politický rival Alexandr Kerenský, ale nikdy svá tvrzení nepodložili žádnými důkazy. Stejně tak Winston Churchill opakovaně tvrdil, že za nástup bolševismu v Rusku může Německo. "Převezli Lenina v krytém náklaďáku ze Švýcarska do Ruska jako nějaký virus," řekl doslova. A přiznal to po letech také náčelník německého generálního štábu, generál Erich von Ludendorff, který ve svých pamětech napsal: "Naše vláda pomohla Leninovi přicestovat do Ruska a tím přijala zvláštní odpovědnost. Celý podnik byl ospravedlnitelný z vojenského hlediska. Museli jsme Rusko pokořit."

Nyní se zdá, že nález kodaňských dělníků potvrdil všechna dávná podezření, což tvrdí i profesor Sørensen. Bolševismus a vše, co z něj ve dvacátém století vzniklo, se na počátku zrodilo v kancelářích Císařské německé tajné služby.

Parvus alias Helphland byl Žid! Pracoval pro Rotschildy. Současně s Leninem který nepřijel žádným "náklaďákem", ale zvláštním vlakem, dorazil do Petrohradu též Trocký s ještě více penězi od Jacoba Schiffa - židovského bankéře z Wall Streetu. Navíc ho doprovázelo několik set bojovníků vycvičených v táborech na pozemcích Standard Oil Company v Pennsylvánii! Německo se k tomu připletlo jen díky kontaktům Parvuse na německou sociální demokracii a skrze ní na Wartburga, který měl na starosti rozvědku v německém generálním štábu. Prostě jen využili možnosti zbavit se východní fronty. Samotný převrat ale organizovaly sionistické centrály ve snaze vyšachovat Rusko z tábora vítězů a nahradit ho USA. Nehodlali připustit, aby Rusko získalo podíl na poválečném dělení světa, zejména proto ne, že by museli Rusku přenechat Bospor a také se s ním podělit o správu nad Palestinou, což by znamenalo konec plánům na židovský stát v této oblasti.

V tom vlaku do Ruska jel i Masaryk. Kdyz se ho pak na to ptal novinar tak rekl ze o Leninovi nevedel...

Nelhal - nikdy se osobně nesešli, ani ve vlaku, ani v Petrohradu, kde bydleli nedaleko od sebe. Masaryk bolševiky hájil, musel vědět o jejich zapojení do sionistické věci. Wilsonův poradce, plukovník House, o kterým se dá říci že byl "šedou eminencí" Bílého domu a hlavním emisarem Wall Streetu osobně dohlížel, aby se Trocký dostal včas na místo. Přesna jeho pokyn sehrála britská spřátelená rozvědka malou komedii v Halifaxu. Tam byl Trocký zatčen a čtyři týdny internován v zajateckém lágru jako "rakouský agent". Proto až se vydal do Petrohradu prakticky současně s Leninem, dorazil s měsíčním zpožděním až 18. května. Právě včas, aby mohl být jako "hrdina" a "trpitel" kooptován do Petrohradského sovětu (v Rusku bylo tehdy dvojvládí), který zcela ovládnul.

Celou dobu spolupracoval s britským agentem zednářem Kerenským. Když ho přišla po červencovém puči do jeho bytu zatknout policie, nebyl tam, ale tam byl ministr Černov! Spojka Trockého s předsedou vlády. Trocký se pak nechal zatknout spolu se svojí suitou. Jeho děti chodily do stejné školy jako děti Kerenského, manželky se přátelily.

Po pár týdnech byl Trocký z vězení na kauci propuštěn! Lenin neměl žádnou šanci situaci ovlivnit, byl oholený, pouze s knírkem a falešnými doklady celé léto ukrytý ve stohu na poli ve Finsku s falešnými doklady v kapse. Kdyby nebylo Kornilova, tak by normálně proběhly volby, po nich by se sešlo Ústavodárné shromáždění, které by provolalo republiku. Ta by se distancovala od carských imperiálních dohod a připravila by zásadní decentralizaci země. Následně by sice stala součástí vítězné koalice, ale jako nejslabší člen, bez územních ambicí, jak si přál plukovník House resp. Wall Street, ale i Londýn.

Jenže kornilovština umožnila mobilizaci bolševiků, do jejichž čela se postavil navrátivší se do Petrohradu Lenin (přijel tajně na 2. sjezd sovětů). Pak ihned připravil plán převzetí moci v hlavním městě. Trocký byl zpočátku proti, dokonce sabotoval puč, když o něm řekl předčasně novinářům. Ale nakonec když viděl že se to nedá zastavit, tak se zapojil a zaujal místo ministra zahraničí v nové Prozatímní vládě v čele s Leninem. Jeho prvním opatřením proto bylo zveřejnění carských imperiálních smluv, což umožnilo vládám v Londýně a Paříži se od nich následně distancovat (šlo především o Syckes-Picotovu dohodu o rozdělení BV, což byl podovod na Arabech) a uzavřít nové v dikci nově nastupující velmoci - USA.

Lenin měl svrhnout cara, ale to se nestihlo! Anglosionisti byli rychlejší. A jak už jsem psal výše, měli odlišné cíle od Němců. Parvus najal Lenina v roce 1916, převrat se měl odehrát do roka, ale to se nezdařilo. Car měl velkou podporou lidu, bolševici nikoliv. Tuhle operaci nakonec provedla britská rozvědka, která vlastně zatáhla Rusko do války s cílem jeho vzájemného zničení se s Německem. Britové měli původně zůstat mimo konflikt, ovšem zapoměli podplatit jednoho poslance a tak 4. 9. 1914 parlament schválil většinou jednoho hlasu vyhlášení války Berlínu.

Takže nezbylo než se toho zúčastnit jako spojenci Ruska. Ovšem pořád tu byl rezervní plán, na kterém se pánové z City i Wall Street shodli a který nejlépe vyjádřil plukovník Edward Mandell House, poradce prezidenta Wilsona. Ten totiž na dotaz svého pána, jaké varianty vývoje se nabízejí, prohlásil zhruba toto: "Pokud vyhrají Spojenci (rozuměj GB, Francie, Rusko), bude to znamenat že do Ruských rukou padne Východní Středomoří, celý Balkán, část Turecka a Persie. Ani vítězství Německa nebude lepší. Proto navrhuji vytvořit koalici proti Německu bez Ruska".

To ovšem znamenalo provést operaci, na jejímž základě by Rusko z války vystoupilo. Jejím základním předpokladem bylo oslabit monarchii, což na sebe vzala zednářská rezidentura v horních patrech ruské politiky. Nejprve odstranili "Svatého muže" Grigorije Rasputina, který vůbec nebyl vožrala a děvkař co si nevidí na špičku nosu, jak nám ho líčila sovětská propaganda! Naopak! To on zabránil válce již v roce 1912, když cara odvrátil od účasti v tzv. první balkánské válce proti Turecku, spojenci Německa. Proto na něj byl spáchán atentát, z něhož se vylízával 3 týdny. A během těch 3 týdnů došlo k sarajevské provokaci a vstupu Ruska do války.

Ovšem Rasputin po svém návratu usiloval o uzavření separátního míru s Německem, což by znamenalo katastrofu pro plány Londýna a Washingtonu. Proto musel zemřít a s ním i monarchie. K jeho vraždě byl zjednán kníže Jusupov, britský agent, zverbovaný již za studií v Londýně stejně sexuálně zaměřeným špionem MI5 (šlo o transvestity - tehdy trestné jednání). Pád Rasputina znamenal krizi monarchie, paralyzoval cara a znemožnil mu správně reagovat na únorové události v hlavním městě.

Prozatímní vládu zprvu vedl monarchista Lvov, který byl po červencovém puči nahrazen zednářem Kerenským. To byl spolužák Uljanova, známého jako Lenin. Tento muž žil ve švýcarské emigraci, když byl osloven dobrodruhem a obchodníkem se zbraněma, německým a ruským socialistou židovského původu Alexandrem Parvusem (vl. jm. Helfland). Tento muž zařídil skrze kontakty v německém genštábu tu známou Leninovu cestu v "zaplombovaném vlaku" do Ruska. Ale už předtím Parvus vydatně podporoval ruské bolševiky finančně a udělal Leninovi, na kterého v době kdy byl v emigraci Ruskové zapoměli, pořádné Pí-Ár, jak se dnes říká, když nechal v Pravdě (noviny bolševické strany) umístit jeho portréty s titulem "vůdce Revoluce se vrací" apod.

Prozatímní vláda řízená agentem Kerenským by mu předala moc dříve či později. Červencový puč byl zorganizován pouze proto, aby mohl být Lvov v její čele nahrazen právě Kerenským. Čekalo se totiž na to, až bude moci kontingent USA nahradit výpadek ruské armády na straně Dohody. Ta situace měla nastat na jaře 1918. Ovšem! Události uspíšil ruský vlastenec, generál Kornilov, který celou hru prohlédl a zahájil tažení na Petrohrad. Kerenský odkryl karty a spojil se de facto s Leninem. Umožnil bolševikům vybrojit Rudé gardy a ti pak agitací vojska Kornilova zastavili a generála zatkli. Poté obsadili Zimní palác bez odporu a Kerenského nechali jakoby "utéct v přestrojení za ženu", což se ukázalo jako kec a propaganda. Kerenský normálně odjel vlakem do Murmanska a pak lodí do USA ke svým chlebodárcům s plným požehnáním Leninovy vlády.

Moc nad Ruskem pak získali agenti Wallstreetských finančníků, což si ovšem nechtěl nechat líbit nežidovský kapitál a proto začal boj různých frakcí uvnitř Ruska, známý jako občanská válka...