Rodina nebo velkochov?

26. březen 2010 | 08.49 |

Rodina je základní formou majetkové struktury společnosti. Platí v ní základní organizační pravidla hospodaření. Rodina má i svůj vnitřní nefinanční přirozený trh.

V rámci rodiny byla rozdělena práce i odpovědnost. Nejproduktivnější rodiče se starali o děti a své slabé rodiče. Silní chránili slabé. Úkolem mužů bylo získávat zdroje a chránit, úkolem žen bylo rozvíjet a pečovat. Všichni se starali o děti a staré. Ve spokojené rodině se všichni mají dobře, navzájem si pomáhají.

Na základě rodiny byly vytvářeny první státy – knížectví, království až monarchie. Kdysi byli obyvatelé jednoho státu v podstatě příbuzní. Zprostředkovaně se všichni znali. Odpovědnost za soužití byla soustředěna v jednotlivých rodinách. V některých zemích středního východu fungují státy řízené a vlastněné jedinou rodinou dodnes. Vazby královských rodů byly v minulých stoletích zpřetrhány, rozpadly se i rody šlechticů a řemeslníků. Roztrhaly se rodiny i na základních úrovních. Rodinné struktury se už několik století tříští a společnost se atomizuje. Prudce roste i počet lidí žijících "singless". Do všeho vstupuje rasový tavící kotlík. Současný způsob života je pro některé kultury šokem. Do roztříštěných rodinných struktur vstupují nová rodinná uspořádání, přenášená jako výběžky rodin ze zemí původu. Mnozí imigranti doposud ztotožňovali rodinu se státem a nerozumí nové situaci. Výsledkem je neporouzumění a z něj plynoucí konflikty. Lidé vytržení z rodin se integrují na základě společných názorů a zájmů. Nové struktury jsou pro ně pevnější než původní rodina.

Romové díky soudržnosti rodiny dokázali přežít až do současnosti, aniž by se integrovali do systému. I přes státní sociální systémy, plní hlavní sociální roli romská rodina. Proto nikdy neuvidíte romského bezdomovce. Tlaky společnosti na roztříštění rodinných vazeb je pro Romy a ostatní, rodinným způsobem žijící skupiny ničivé.

Většina lidí si na individualizovaný způsob života už zvykla a zvyká. Většinu ekonomicko-sociálních funkcí rodiny převzal stát. Pro mnohé není důvod mít děti.

Vývoj tedy vedl k odstranění, či potlačení závislosti lidí na rodinném soužití. Vnitřní sociální trh rodin je dnes už většinou nefunkční. Většina lidí je odkázána na sociální struktury státu. V anonymitě davu, který se neustále rozšiřuje, o stále nové příchozí začíná sociální systém připomínat velkochov. Velkochov lidí organizovaný státem dnes nahrazuje původní rodinné uspořádání. Náklady na provoz "vekochovu" zatěžují rodinné rozpočty a tím potlačují poslední zbytky sociálních funkcí rodin. Lidé žijící bez rodiných vazeb jsou státem snadněji manipulovatelní.

Stát od rodin převzal jejich sociální funkce, čímž zmírnil rozdíly mezi rodinami. Předpokládám, že nivelizace životní úrovně lidí je hlavním cílem všech socialistických ideologií. Koncentrovaná odpovědnost má svá rizika. V rodiných strukturách dokáží lidé přežívat i bez pomoci státu.

Bez rodiných vazeb jsou stárnoucí lidé vystrašeni. Musejí spoléhat na stát, že se o ně postará. Oni tomu státu teď hodně platí, ale mají obavu (a zcela oprávněnou), že až budou staří, ostatní je neuživí. Mnozí se o to víc starají o sebe, snaží se trochu naakumulovat. Omezují spotřebu, šetří. Ti co mají produkční zdroje, nakupují méně práce. Také chudnou, ale pořád mají z čeho žít. Horší to mají ostatní, kteří jsou odkázáni pouze na prodej svojí práce. Když práci nemají a chudnou, někdy se i na mizině ocitají. Takhle to bude dál pokračovat, až to bude nadoraz. Ukáže se, že dluh, kterým jsou produkovány peníze, nemůže být ničím reálným v plné hodnotě splacen.

Sociální systém, na který rodiny delegovaly péči o slabé, spotřebuje nyní více zdrojů, než silní dokáží vytvořit. Nebo přesněji stát nedokáže získávat z trhu dostatek zdrojů, k tomu aby jimi zaplatil svoje a sociální výdaje. Něco je špatně a když chceme v klidu dál žít, musí se to změnit. Situace je, jaká je a nelze se už vracet. Je však velice důležité uvědomit si, že dnes je společnost strukturovaná jinak.
 

(Zdroj)

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře