Fatwa o přátelství

V diskusích mezi odpůrci a příznivci islámu se často objevuje tento argument. "Islám nemůže být nenávistný vůči nemuslimům. Znám několik muslimů a jsou ke mně velmi přátelští." Jak to tedy s přátelstvím muslimů a nás nevěřících je? Nechme promuvit muslimy.

Na jednom muslimském webu se objevila tato otázka: "Je povoleno přátelství mezi muslimy a nevěřícími (pokud nehaní islám)? A jak je to se vztahy v rodině mezi muslimy a nevěřícími? Jak se nahlíží na přátelství muslimů s křesťany a židy?"

Odpověď je obsáhlá, nicméně to podstatné a vypovídající je zde:
"Muslim, který takto opravdu žije, nemůže mít jako blízkého přítele člověka, který nevěří v Boha nebo mu připisuje syna a tvrdí o Něm různé další lži a který neuznává Muhammada (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) jako proroka."

Dále se zde popisuje o co ve vztahu muslima s nemuslimem jde:
"Nejde však o přátelství, ale o obchodní a jiné vztahy a o daawah – vyzývání k islámu. Pokud je muslim v dlouhodobém a úzkém kontaktu s nějakým nevěřícím, pak by to mělo být právě kvůli daawah, nikoliv jako přátelství. To v praxi znamená, že muslim udržuje s někým z nevěřících úzký kontakt v naději, že ho přiblíží k islámu svým dobrým chováním a občasnými diskuzemi o víře."

Takže, milí přátelé islámu vězte, že muslim má dobrý důvod, proč se na vás usmívá. Mysleli jste si, že jste mu sympatičtí? Kdepak! To jen vykonává džihád!

Ostatně Korán o vztahu k nám hovoří jasně:
3:28 Nechť si věřící neberou nevěřící za přátele místo věřících! Kdo tak učiní, nedostane se mu od Boha ničeho, leda v případě, že byste se od nich obávali nějaké hrozby. A Bůh vás varuje před sebou samým a u Boha je cíl konečný.