Manuál pro jednání s islamofobními nácky

4. březen 2015 | 15.02 |

Upravené a rozšířené vydání

Lektoři: Mohamed El Mish, Lenka Martínková, Mgr. Jiří Vlček

Odborný poradce: Karel Goldmann

Doslov: Mgr. Petr Bittner

"Navrhovanou příručku pokládám za skutečně zdařilý, jakkoli stručný hlas pronesený v potřebné době k potřebnému tématu. Sám na tématu posilování kritického, rozlišujícího myšlení ve vztahu k ideovému zázemí půldruha miliardy našich současníků již léta pracuji. Iniciativu našich apologetů islámu vítám a doporučuji vyjít vstříc jejich dobré, hodnotné a velmi užitečné snaze." – Prof. PhDr. Luboš Kropáček, CSc.

"Projekt Argumentační manuál pro jednání s islamofobními nácky považuji za promyšlený, kvalitní a přínosný. V projektu jde zejména o to, jak vést žáky ke kritickému přístupu vůči mediálním výstupům iniciativy Islám v České republice nechceme." – PhDr. Bronislav Ostřanský, Ph.D.

Při jakýchkoliv diskusích týkajících se islámu s nácky se můžeme setkat se stereotypními a donekonečna se opakujícími argumenty na obranu islamofobie u jejich strany. Je dobré, abychom měli na tyto argumenty připravenou odpověď, kterou uplatníme zcela automaticky, aniž by nás jejich argumentace znejistila, vyvedla z rovnováhy a donutila nás tuto odpověď pracně hledat. Připravili jsme tento manuál, kde uvádíme nejčastější argumenty nácků a odpověď, která se, alespoň v našem případě, za léta diskusí a hádek zcela zautomatizovala. Velmi uvítáme, pokud budete mít další návrhy odpovědí na uvedené argumenty a námitky, případně uvedete-li další náckovské argumenty a vaše návrhy odpovědí.

Argument nácka č. 1: Každé náboženství je občas zneužíváno fanatiky či politiky. Ale islám není jen náboženství, ale i politický systém, a to hlavně díky právu šaría. Jeho zavedení je cílem a ideálem islámského státu. Hlavní náplní islámu není osobní růst ani duchovní spojení s bohem – 64 % Koránu se věnuje tomu, jak nakládat s nevěřícími. Islám prostřednictvím šaríe hlásá a uvádí do běžného života věci neslučitelné s Listinou základních lidských práv a svobod: násilí, diskriminaci žen, diskriminaci a nenávist ke skupině obyvatel – podřadné postavení křesťanů a židů, bezprávné postavení všech ostatních nemuslimů, legalizuje pedofilii. Základem našeho přístupu k druhým je takzvané zlaté pravidlo – "chovej se tak, jak chceš, aby se ostatní chovali k tobě" – které uznává křesťanství, buddhismus, hinduismus, ale ne islám. Neexistuje rovnost mezi nevěřícím a muslimem, nejen teologicky, ale díky právu šaría také v každodenní praxi...

Odpověď: Chcípni, nácku.

Argument nácka č. 2: Muslimové věří, že Korán byl dán muslimům jako dokonalý a navždy neměnný text, který musí být interpretován doslovně. V Bibli má podobnou váhu pouze Desatero. Tato autoritativnost se vylučuje s evropskou tradicí humanismu a kritického myšlení, na které je založena celá naše věda, kultura i společnost. My můžeme ve vědeckém slova smyslu debatovat o čemkoliv, ale islám říká: žádná debata není možná. Za neměnné a navždy pravdivé jsou tak brány i násilné pasáže Koránu. Výzvy k boji proti nevěřícím vycházejí přímo ze základních islámských textů, z koránu, síry a hadísů. Nenávist k Židům a ke kafirům – "těm, již nepřiznávají jim známou pravdu" – je integrální součástí Koránu a Síry. Dokonce i to, co my nazýváme terorismem, má oporu v islámu. Toho se bohužel drží i ideologové Islámského státu. Mohamedovy atentáty, vraždy, znásilňování a dokonce genocida ve jménu Alláha jsou posuzované jako zbožné činy.

Odpověď: Chcípni, náckovská špíno.

Argument nácka č. 3: To že je někdo v menšině, neznamená automaticky, že chce správnou věc. Pokud uznáváme, že lidé jsou si rovni, nemůžeme hájit ideologii, která hlásá diskriminaci, nerovnost a útlak. K toleranci jsou potřeba dvě strany, které uznávají stejná pravidla a mají zájem na tom je udržovat. Jestliže toto soužití selhalo v celé západní Evropě, není jediný logický důvod se domnívat, že u nás tomu bude jinak.

Integrační projekty běží v Evropě již desítky let, zatímco přibývají ghetta, buduje se paralelní společnost s vlastními šariátskými zákony, vznikají sharia-zóny kam není radno bezvěrcům vstupovat, kritici islámu a muslimové, kteří chtějí změnit svůj život, jsou zastrašováni a zabíjeni a státní aparát jen bezmocně přihlíží.

V Evropě se šíří fundamentalistický směr zvaný wahábismus neboli salafíja. Tento směr je státní ideologií Saúdské Arábie, která také štědře podporuje budování mešit a misijní činnost. Salafisté věří v nutnost nahrazení světských režimů islámskými státy založenými na šariátském právu. O tomtéž pojednávala i kniha Bilála Philipse, která byla důvodem pro policejní zásah v pražské modlitebně na jaře roku 2014.

Radikalizují se především druhé a třetí generace "integrovaných" muslimů, kteří prošli evropským vzdělávacím systémem. Nehraje zde vliv tolik omílané sociální vyloučení – tito radikálové mají běžné západoevropské vzdělání, často i z prestižních škol. Existuje mnoho důkazů o teroristech, kteří byli zradikalizováni na britských univerzitách. Z výzkumu think-tank Centre for Social Cohesion mezi britskými muslimskými studenty vyplývá, že až třetina jich souhlasí s tezí, že vražda spáchaná ve jménu náboženství je ospravedlnitelná. Až 33 % muslimských studentů podporuje myšlenku na založení celosvětového chalífátu.

Odpověď: Chcípni, nácku.

Argument nácka č. 4: Problém není v lidech, problém je v ideologii, která má už ve svém základu neměnnost, zákaz jiných výkladů a agresi vůči lidem kteří tuto ideologii nevyznávají. Pokud je někdo ochoten praktikovat v Evropě právo šaria, znamená to provádět věci, které jsou naprosto v rozporu s evropskými zákony i základními lidskými právy (což potvrdil i Evropský soud pro lidská práva v roce 2003).

Množství evropských muslimů, kteří považují náboženská pravidla za závaznější než právo a zákony státu ve kterém žijí, se pohybuje podle rozsáhlého sociologického průzkumu od 45% v Německu po 74% ve Francii a Rakousku. (Fundamentalismand out-group hostility. Muslim immigrants and Christian natives in WesternEurope. Ruud Koopmans, published in: WZB Mitteilungen, December 2013.) Muslimové proti radikálním salafistům většinou nevystupují, už proto že vlády nedokážou účinně zajistit jejich bezpečnost. Ústupky vůči radikálním požadavkům se tak politici připravují o příznivce demokracie mezi muslimy.

Umírněný muslim by měl respektovat, že Korán neposkytuje všeobecně přijatelná východiska pro správu společnosti a mezilidských vztahů a že opakování některých Mohamedových činů je v dnešní době morálně nepřípustné. Souhlasí s Listinou lidských práv a zvlášť s pravidlem že lidé jsou si rovni. Je si vědom, že šaríja je nepřípustným popřením principů evropské sekularity a demokracie. Uznává, že víra je soukromou věcí, nikoli záležitostí veřejné správy a politickým manifestem. Pokud takový muslim existuje, jistě mu adjektivum "umírněný" přináleží.

Odpověď: Jsi náckovská špína, chcípni.

Argument nácka č. 5: Od roku 2002 se migrace do EU ztrojnásobila na současných jeden a půl až dva miliony příchozích imigrantů ročně. Země jižní Evropy přestávají nápor stovek mužů připlouvajících za lepším živobytím zvládat a EU volá po solidárním přerozdělování a kvótách na příjem uprchlíků. Demografický vývoj sám tak buď dříve anebo později donutí politiky ke konfrontaci s problémy s ním souvisejícími.

Současné vedení českého Ústředí muslimských obcí bohužel netají své sympatie k salafistickému islámu. Po odejití umírněného pražského imáma Emira Omiče v r. 2011, vedení ÚMO prosadilo imámem Samera Shehadeha, který otevřené propaguje fundamentalistické postoje. Vyšetřováním PČR v Brně bylo prokázáno, že v letech 2008-2009 došlo v brněnské mešitě ke spáchání trestných činů hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení a podněcování k nenávisti vůči skupině osob. Vzhledem ke skutečnosti, že došetření bylo ukončeno až po promlčecí lhůtě, byla tato věc odložena

Odpověď: Jdeš s náckama, jseš nácek.

Argument nácka č. 6: V České Republice narůstá počet konvertitů a konvertitek k islámu. Jsou mezi námi také lidé, kterým se přes všechny obtíže podařilo od islámu odejít. Většina exmuslimů se už ke své islámské minulosti nechce příliš vracet – je to pro ně uzavřená kapitola spojená často s bolestnými vzpomínkami. Někteří z nich jsou i přes nebezpečí, které aktivní vystupování a kritika islámu přináší, ochotni se podělit o své zkušenosti se životem muslimského věřícího i s důvody, které je přiměly k tomu od islámu odejít.

Odpověď: Jak ti dneska šlo hajlování, nácku?

DOSLOV

Zakonzervovaný charakter veřejné diskuse a neslábnoucí (ne-li sílící) pozice islamofobní rétoriky vzbuzují potřebu ještě více posunout demokratickou argumentaci od tolerantních liberálních pozic směrem k takovým pozicím, jež budou schopny tnout hlouběji do samotného srdce islamofobie.

Všechny cesty liberální oponentury islamofobii ve svém základu uznávají jádro islamofobního postoje a snaží se z něho učinit rovnocenného partnera v diskusi. Takového partnera se pak chystají prostě jenom porazit ve svojí královské disciplíně, jakou je argumentační a názorový spor. Jsou si dobře vědomi toho, že na této úrovni islamofoba zpravidla vždy porazí, protože disponují pro tuto disciplínu nezbytnými předpoklady: vyšším vzděláním a kulturním kapitálem.

Podle diskusního fetišismu liberálů jsme morálnější společností, když o věcech diskutujeme. Ve skutečnosti je však vždy morálnější ta společnost, ve které není o některých věcech diskutovat vůbec zapotřebí. Islamofobie je vykořeněna až zde, za hranicí liberálního formalismu: islamofobie není legitimní stanovisko, s islamofobem se nediskutuje.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře