Babišovy bláboly o balkánské baladě

8. březen 2015 | 19.58 |

Nejde o víc než ničím nepodložené propagační výroky, které není jak přezkoušet. S jedinou výjimkou, v Chorvatsku byly pokladny opravdu zavedeny v letech 2012 a 2013. Existují tedy přesná data, jak experiment fungoval, a stojí za to je uvést přesně, aby nadcházející debatu o výhodách a nevýhodách pokladen v Česku bylo čím měřit. Předem je ovšem třeba říci, že podle Eurostatu mělo Chorvatsko před reformou v roce 72 tisíc podnikatelů, kteří někoho zaměstnávali, a 196 tisíc živnostníků bez zaměstnanců. V Česku je dnes 159 tisíc podnikatelů se zaměstnanci a 642 tisíc živnostníků. Chorvatská metoda použitá na třikrát větší počet podnikatelů může fungovat jinak.

Eurostat říká jasně, že v letech 2011-2013 poklesl v Chorvatsku počet malých a středních firem o šest tisíc, živnostníků o 33 tisíc, tedy o osm procent v případě firem, u živnostníků o sedmnáct procent. Tato čísla přesně říkají, kolik firem a živností ukončilo činnost v období, kdy se zaváděly pokladny. Některé mohly skončit kvůli ekonomické recesi, na druhé straně nejde vyloučit, že zavedení pokladen recesi způsobilo či prohloubilo.

Pozoruhodný je přehled, v jakých oborech byl zásah státu největší. Většina chorvatských živnostníků jsou zemědělci. Svou živnost v letech 2011-2013 ukončilo 37 tisíc z nich. O čtyři tisíce se snížil počet průmyslových živností. V Česku je zemědělských živností minimum, z chorvatského příkladu však jde odvodit varování, že nejvíce budou ohroženi ti chudší, kteří nemají kapitál a pouze jednoduché výrobní prostředky. Pokladny paradoxně prospěly majitelům hotelů a restaurací, jejichž daňovým únikům měly zamezit. V oboru cestovního ruchu přibyly tři tisíce živnostníků a počet firem alespoň nepoklesl. O tři tisíce se snížil počet firem ve stavebnictví, o dva tisíce v maloobchodu. V Česku tedy může mít zavedení pokladen stejně tvrdé důsledky, protože průmyslové, stavební a obchodní živností tvoří polovinu všech podnikatelských příležitostí. Pokud pokladny odradí stejný podíl podnikatelů jako v Chorvatsku, bude zrušeno 120 tisíc živností a 13 tisíc firem.
Bilance chorvatského ministra

Stránky chorvatského ministerstva financí vylučují, že zavedení pokladen zvýší příjmy státního rozpočtu. V roce 2010 vybraly chorvatské finanční úřady na daních 62,9 miliardy kun, do roku 2013 se příjmy zvýšily necelých 200 milionů. Za to ovšem může vláda poděkovat zvýšení horní sazby DPH z 23 na 25 procent v roce 2012. Na dani z přidané hodnoty se vybralo 40,7 miliardy kun, o 2,9 miliardy navíc proti předchozímu roku. V roce 2013 se na DPH plně projevilo zavedení pokladen, ovšem pouze poklesem příjmů o 400 milionů.

Podle plánů tuzemského ministerstva financí pokladny odhalí skryté příjmy živnostníků a firem. To by mělo pozitivně ovlivnit také výnosy daně z příjmů. Ani na tom však chorvatský stát příliš nezbohatl. Výnosy daně z příjmů fyzických osob skutečně vyrostly z 1,2 miliardy kun v roce 2010 na 1,4 miliardy o tři roky později. Firemní daň ovšem zůstala na úrovni 6,4 miliardy. Není pochyb, že některé firmy zaplatily po zavedení pokladen víc na daních, ovšem jen za tu cenu, že jiné zkrachovaly.

ZDROJ 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře