Mediokracie má problém

9. březen 2015 | 15.08 |

Kdyby nebyli směšní, šel by z nich strach. Po převratu 1989 obsadili uvolněná místa v politice, nebo – především – v médiích. Pětadvacet let poté jsou z nich už praví dospělí bolševici. Jejich "sovětskou" ideologií je americký mccainovský neokonzervatismus – v českých poměrech zvaný Havlistická internacionála. Jejich heslem je jako vždy – Kdo nejde s námi, je... "třídní nepřítel". Jen o sobě netvrdí, že jsou proletáři, ale... "intelektuální elity".

Mediokracie má problém – a už i čeští vládní politici to (mnozí velmi neradi) musejí reflektovat. Střední Evropa se tak nečekaně stává unijním disidentem.

Tak překvapivé to však zase není. Spíš logické. Maďarsko, Rakousko, Slovensko i Česká republika si v podstatné části veřejnosti ještě pamatují, jak fungovala bolševická protizápadní propaganda. Ta nyní jen obrátila směr o sto osmdesát stupňů, jinak je prakticky stejná. Proti době před rokem 1989 je tu však přece jen malý rozdíl – politický i technologický:

Vládnoucí moc se musí snažit předstírat demokracii, což navzdory rychlé likvidaci občanských svobod přináší jisté těžkosti. A mediokracie se zase nemůže plně rozvinout, protože existuje internet a některá nezávislá média v důsledku toho stále ještě nejsou pod dohledem Velkého bratra. A získávají stále větší popularitu a kredit u veřejnosti – zvláště na úkor mocného (kavárenského) Molocha, médií takzvaně veřejnoprávních.

To je ovšem v masivně budované předválečné psychóze především pro Spojené státy nepřijatelné. A tak jim právě došla s Prahou trpělivost. Skrze zdejší tradičně vždy ochotné kolaboranty (havlistická intelektuálská a mediální "kavárna") zahájily masívní investice do zničení názorové opozice. Té "nesmělé", politické – ale především té daleko smělejší, mediální. První prapory Páté kolony právě vjíždějí na scénu. A některým z nás, postarším pamětníkům takzvaného Pražského jara, to nikoli náhodou něco připomíná. 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře