Je to rozbité

28. březen 2010 | 09.17 |

Někteří lidé mají zvláštní nutkání opravovat, co funguje. Dříve nebo později se jejich snažení setká s úspěchem, věc fungovat přestane, čímž se jejich snaha stane legitimní a je možno v opravách pokračovat se zvýšeným úsilím.

Příklady existují, kam se člověk podívá. Nemám nic proti kutilům všeho druhu – když dokáží s vyřazenou ledničkou uchladit soudek piva, vytopit kamrlík a ještě přizabít tchyni, to všechno za cenu sotva třikrát převyšující náklady na standardní řešení, je to jejich věc. Horší je, když své experimenty financují z prostředků odebraných ostatním pomocí daní. Namátkou:

Fotovoltaické elektrárny. Slunce svítí zdarma, ale panely je potřeba řádně dotovat. Kdyby ty dotace alespoň šly na výzkum účinnějších řešení, když už opraváři nevědí, co s (cizími) penězi.
Paliva s biosložkou. Jsou dražší, za to však méně kvalitní. Jako vedlejší pozitivní efekt lze uvést zvýšení ceny potravin.
Multikulti. Má-li skupina lidí něco společného, něco, co vytváří jakousi společnou identitu a umožňuje fungování společnosti včetně nejrůznějších kompromisů a omezení, je nutno to zničit, neboť taková společnost je schopná klást odpor i opravářům.
Paralelní světy. Už dávno nevíme, kdo má pravdu. Víme pouze, kdo vyhrál, a i toto zjištění je v čase proměnné. Přirozený cit pro pravdu je v takovém rozporu s realitou, že si vytváří vlastní svět.
Zmatení pojmů. ODS prý ušetřila obstrukcemi daňovým poplatníkům 20 mld. To jsem rád. Bude je erár vracet, nebo se snad příští rok sníží daně?
Naštěstí se ještě nepodařilo opravit všechno. Jaro je tady, sukně se zkracují a pupence se nalévají..
(Zdroj)

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře