Jezevec-mrzout | Exekutor zabavil majetek věřitelce

Po přečtení titulku si asi říkáte, že tam musí být chyba. Věřitel je přeci ten, pro kterého exekutor vymáhá peníze, jenž mu nějaký jiný člověk dluží. Máme zde snad právní stát, kde nemůže dojít k situaci, že na dluh věřiteli zabaví jeho vlastní majetek. Máme přeci v parlamentu hlavy pomazané, které nám vytváří zákony, jenž by nemohly být ani po několikerém zohýbání zúčastněných stran zneužity v tak neuvěřitelnou absurditu ... Vítejte v banánové republice jménem Česko, kde nic není nemožné! 

Když před lety vláda Miloše Zemana uvedla v život zákon o soukromých exekutorech, zněly z papalášských úst v mainstreamových médiích oslavné častušky, kterak konečně bude zatočeno se všemi dlužníky a jak se konečně chudáci věřitelé dočkají naplnění svých práv, dostanou zpět své peníze a jak právo a spravedlnost opět v naší zemi zvítězí nad lží, nenávistí a neplatiči.

Pravomoci dané tímto zákonem státním pseudopodnikatelům, kteří do "byznysu" zvaného exekuce rychle naskočili převážně z potemnělých kanceláří méně úspěšných advokátů, policejních Judrů z Vokovic či přidavačů u tajné komunistické policie, nerespektují ani dodnes základní lidská práva, ani základní principy racionality, natož občanské standardy civilizované společnosti. Vše bylo ušito horkou korupční jehlou ke generování výpalného pro exekutorské kanceláře a dlužník i věřitel jsou v tomto soukolí jen stafáž, jejichž problémy jsou jen závojem "v mezích zákona" pro loupeživé nájezdy pověřených vykonavatelů.

A exekutorům se evidentně daří. Jsou spuštěny milióny exekučních řízení, jen loni jich bylo zahájeno dalších téměř 900 tisíc. Bere se to "poctivě". Každá zapomenutá složenka, každý menší dluh řádově ve stokorunách je vytěžen na právních, soudních a exekutorských poplatcích někam do výše 15 až 25 000,- Kč, dluhy v řádu tisíců jsou likvidovány prodejem nemovitostí za milióny, pokud někdo dluží stokorunu třikrát, je mu výpalné naúčtováno také třikrát. Pokud je dlužníkovi co zabavit, pokud má síly něco platit, vždy je přednostně uspokojen exekutor. Ročně si tedy tento státem udržovaný "podnikatelský" moloch kolem obchodu s lidským neštěstím a bídou přijde bratru na dvacet miliard korun. Nelze se divit, že svůj vděk pak dává najevo různým "sponzoringem" svých politických stvořitelů, jak jsme byli ostatně svědky při presidentské kampani.

Co zbylo z "ducha" zákona, který měl narovnat peněžní vztahy v podnikatelské, ale i občanské sféře? Kolik "dlužníků", vyrobených různými agenturami na zakázku, uvízlo v pasti bezvýchodnosti, když jejich dluhy "vyrobily" další, třeba i stonásobně převyšující původní částky? Kolik věřitelů nedostalo nakonec nic, protože veškerá aktiva dlužníka byla spotřebována na "poplatky"? Proč se logická premisa: "Dluhy se musí platit" změnila v rukou našich zákonodárců na: "Dlužníka vytěžit do bezvědomí, zlikvidovat, na věřitele se neohlížet, generovat státem posvěcený "zisk" pro skupinu vyvolených"?

Protože Česko a jeho zkorumpované zákonodárné prostředí. Mnoho let uplynulo a stále se okolo exekučního zákona nic podstatného neděje. Sem tam si na něm někdo, dokonce i z řad ČSSD, která tento zmetek uvedla do praxe, ohřívá politickou polívčičku, ale když má dojít na lámání chleba a k úpravě zákona blíže civilizovanému světu, právnímu státu a spravedlnosti, nenajde se "podpora napříč politickým spektrem" a jediným "úspěchem" bývají nepodstatné úpravy ve smyslu "vlk se nažral a koza zůstala celá".

Výsledkem je pak i absurdní příběh poutaný v titulku. O co šlo? Mladá žena se vdala, s manželem měla dítě, nastěhovali se společně jako rodina do nového bytu. Po nějakém čase, jak to dnes často bývá, přišly rozpory, nesoulad, rozvod. Muž od rodiny odešel, odstěhoval se neznámo kam. Soud mu vyměřil alimenty, které však on po čase přestal platit. Žena se tedy obrátila na soud, ten jí vyhověl, přikázal muži doplatit dlužnou částku, když se tak nestalo, nastoupil exekutor, jenž měl pro ženu peníze vymoci. Potud v pořádku.

Naprosto děsivé a nepochopitelné je, s odkazem na výše uvedené odstavce však bohužel "logické", však pokračování tohoto našeho příběhu. Exekutor pověřil svoje pracovníky, aby konali. Ti našli adresu trvalého pobytu muže a rozjeli se dělat svoji práci. Adresa však byla shodná s místem bydliště ženy – věřitelky, jak si pozorný čtenář jistě domyslí, byl to ten původní byt, ze kterého se rozvedený muž neodhlásil.

Když tedy jednoho dne zazvonili exekutorští pohůnci u ní doma a řekli jí o co kráčí, žena si nejprve myslela, že si z ní dělají legraci. Bohužel se hrubě mýlila. Dva ranaři vtrhli do bytu a veškeré vysvětlování ignorovali. Vše polepili a pro zvýšení dojmu rovnou odvezli televizor, novou pračku (prý může prát v ruce), počítač. Malou holčičku, pro kterou vlastně peníze měli vymáhat, samozřejmě rozplakali a navíc jí ještě rozšlapali hračky. Dle vyjádření šokované věřitelky se chovali jako dobytek. 

Inu.. Žijeme v České republice, v zemi neomezených možností psychopatů.