O Schengenu

12. září 2015 | 11.00 |
› 

"Schengenská smlouva v čl. 5 stanoví, kdo může překročit vnější hranice společného prostoru. Do schengenského prostoru nesmí vstoupit žádná osoba bez dokladů a víza. Pokud to některá země umožní z humanitárních či jiných důvodů, nesmí tyto osoby pouštět do jiných členských zemí. Když Maďarsko zkusilo dodržovat Schengenskou smlouvu, tak pod tlakem EU a náporem migrantů, muselo rezignovat.

Je potřeba jasně říci, že nemáme žádnou povinnost vůči ekonomickým migrantům. Nejsme ani odpovědni za destabilizaci situace v Libyi, Sýrii a dalších arabských zemích. Ty státy, které se snažily importovat naše pojetí demokracie do těchto států, nesou velký díl odpovědnosti, ale tento fakt téměř žádný politik neřekne nahlas.

Představa některých politiků, ale i medií, že se s utečenci podělíme o svoje bohatství a tím problém vyřešíme, je zcela mylná. Je tomu přesně naopak. Podle všeho tvoří utečenci především ti schopnější, kteří mají peníze na zaplacení cesty do Evropy. Evropané, bičováni médii si vůbec neuvědomují, že umožněním ekonomické migrace z arabských zemí velmi oslabují původní země, odkud imigranti přicházejí...

Přerozdělovací kvóty jsou čiré zoufalství. Čím více imigrantům umožníme pobyt v Evropě, tím více se jich dá z Afriky na cestu k nám. Pokud dostanou ekonomičtí utečenci azyl v Evropě, tak podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků, mají právo požádat o azyl i pro svoje rodinné příslušníky. Co pojem "rodinný příslušník" pro arabské migranty znamená, se můžeme jen dohadovat...

Současný stav, kdy se do Evropy valí statisíce migrantů, aniž bychom vůbec tušili co je to za lidi, je neudržitelný. Tito lidé jsou stále více přesvědčeni, že je naší povinností je přijmout, živit je a zajistit jim bydlení a práci.

Dnes si již migranti svým počtem vynucují naší pomoc. Je potřeba jim však důrazně sdělit, že pomoc si nelze vynucovat." 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře