Takže tak

6. listopad 2015 | 18.57 |
› 

Proto ta uražená zuřivost západních europolitků vůči (reakčnímu) maďarskému premiérovi, Viktoru Orbánovi, který se ostnatým drátem snaží chránit svůj malý národ a marně argumentuje, že de iure brání vnější hranici schengenské unie. Porušil nevyřčené dogma Unie bez hranic a vyvolal proti sobě stejnou nevraživost, jaká existuje vůči Izraeli, který má tu drzost, že dokonce válčí. A aby toho nebylo málo, Orbán mluví o obraně křesťanské kultury. Každá zmínka o křesťanství v osvícenské Unii hraničí s blasfémií. Ani katastrofální zkušenost s dosavadní islámskou populací, ani nynější reálné ohrožení stabilní, snášenlivé, demokratické a prosperující společnosti liberální fanatiky neumlčí.

To, co se ještě našim rodičům jevilo jako pokrok – rovná práva, sociální stát, všeobecné školství a zdravotnictví se pod tlakem rovnostářství zvrtlo a začalo škodit. Ukázalo se také, že nelze uzákonit mystickou, téměř iracionální lásku k bližnímu ve světě omezených možností (nejen materiálních) a pokud se nepodaří zastavit tsunami migrantů, začnou se rozpadat evropské státy a nastane divoké násilí, za něž budou odpovědni dnešní pachatelé dobra. Každý extremismus vede k extrémní reakci.

Miluj bližního svého (hebrejsky souseda) neznamená více než sám sebe, neznamená zrušit povinnost chránit rodinu, veřejné dobro, čili soudržnost svého společenství. Jen z nadbytku lze určit něco potřebným, vzdáleným a cizím. Samaritán z evangelia jednal za sebe a zaplatil ze svého. Dnešní samaritáni se neptají voličů na hranici obětavosti (vědí, že je bídná), proto je chtějí k charitě přinutit násilím a považují omezení své bezbřehé víry za nemorální.

Lidé se někdy ptají, proč ty statisíce mladých mužů, kteří prchají ze Sýrie, Iráku a Afganistánu nebojují za svou vlast? Jednoduchá odpověď, žádnou nemají, islám nevytvořil národní stát, a proto se nemají kam vracet. 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře