Drtivá většina dnešních globálních problémů je uměle vyvolávána s cílem udržování populace neustále pod tlakem, ve stresu a na hraně přežití, aby se neměla čas zamýšlet o podstatě koncepce řízení, ve které žije.
Ubírání volného času je uskutečňováno formou "zábavy", hollywoodskou "továrnou na sny" a zahlcením cílové skupiny informačním šumem. Avšak nejsou to neúspěchy nebo omyly. To, co většina společnosti vnímá jako selhání systému, může být z hlediska panující koncepce ve skutečnosti cílem. Za posledních sto padesát let lidské historie energetická vybavenost pracovního místa a produktivita práce vzrostly o řády, zatímco celková populace Země vzrostla jen 7 krát. Proč se tedy za stavu rapidního růstu efektivity výroby délka pracovní doby nekrátí a většina lidí musí pracovat naopak spíše déle, aby vyšla s prostředky a zachovala si svůj spotřebitelský status?
Proč je tento stav z hlediska panující biblické koncepce globalizace nikoliv chybou, ale záměrem?
Dokument studia "Zákon času", české titulky