Jezevec-mrzout | Stop kouření? Proč??

Pokud chtějí protikuřáčtí aktivisté diktovat lidem, co mají v soukromých prostorách typu restaurace dělat, měli by pro takovou činnost alespoň používat pravdivé argumenty. Jen si nejsem ani trochu jistý, jestli jim vůbec ještě nějaké zbývají.

Začněme analýzu příjmů státu z kuřáků tím, co je naprosto zřejmé - spotřební daní z cigaret. Jen Philip Morris ČR ročně prodá přes 22 mld. kusů cigaret. Budeme-li předpokládat průměrnou cenu 50 Kč za krabičku, pak stát vybere na spotřebních daních z cigaret 36 mld. korun. Už jen tato částka více než pokryje výdaje na zdravotní péči o kuřáky. Připočítejme ale další minimálně miliardu korun, kterou tato firma odvádí na dani z příjmu. Kouření tedy pro stát znamená příjem 37 miliard korun ročně, čímž se po odečtení nákladů na léčení dostáváme do zisku 11 mld. Kč. To však zdaleka není vše. Musíme totiž vzít v potaz skutečnost, že kouření statisticky snižuje délku života, což je v případě průběžného penzijního a zdravotního systému klíčové. Každý kuřák, který zemře, by v případě nekouření žil v průměru o 15 let déle. Při průměrném věku dožití mužů 72 let to znamená úsporu 619 836 Kč na nevydaných důchodech na muže-kuřáka. Ženy se dožívají ještě vyššího věku - u nich pak tato úspora činí dokonce 1 375 416 korun.

Důchodový systém však není jediná oblast, do níž kuřáci během života odevzdávají více, než následně získají zpět. Náklady na nadměrnou léčbu kuřáků jsme již vyjádřili, tyto náklady však nezohledňují právě nižší věk, kterého se kuřáci v průměru dožívají. Každý kuřák spolu se svým zaměstnavatelem celý život odvádí část své mzdy do zdravotního systému a vzhledem k tomu, že se náklady na udržování zdraví každého člověka zvyšují s jeho věkem, nevybere si na zdravotní péči zdaleka vše. Předčasný odchod kuřáka z tohoto světa tak znamená, že ve zdravotním systému zanechá o přibližně 450 000 korun více než nekuřák.

Sečteme-li částky, které po úmrtí kuřáka zůstanou v penzijním a zdravotním systému České republiky, a vynásobíme-li je odhadovaným počtem úmrtí způsobených kouřením, dojdeme k celkové částce 21,7 mld. Kč. Ta s již vyčísleným ziskem 11 mld. dává dohromady roční zisk státu 32,7 miliard korun z kouření. Protože jsme však při výpočtu použili jen údaje jednoho výrobce cigaret v České republice, který má podle vlastní výroční zprávy na českém trhu podíl "pouhých" 67,6 %, lze tento odhad považovat za výrazně podhodnocený. Ve skutečnosti bude do státní kasy v důsledku kouření plynout mnohem více prostředků, například ve formě daňových příjmů, jež pro stát produkují podnikatelé, kteří mají něco společného s tabákovým průmyslem - reklamní agentury, dopravci, prodavači, atd.

Ačkoliv jde pouze o odhad, svou výší jasně vyvrací domněnku, že stát na kouření finančně prodělává. Právě naopak. V roce 2003 činil stejným způsobem vypočítaný zisk státní kasy 25,5 mld. korun. Za těch pár let tedy navíc vzrostl o více než 7 miliard!!!

(Zdroj)