C/P Tomáš Haas

Napsal mi pod jeden status pán, kterého jsem si vždy vážil. Napsal mi, že proti mně nic nemá, ale vadí mu že se kolem mě soustřeďují "rusofilové" a "Putinofilové". A že jich je tolik, že už nebude mé články a komentáře mých přátel číst. A končí: Nemám důvod nenávidět Rusy. Mám důvod nenávidět komunisty.

Odpověděl jsem mu pod statusem, ale uvědomuji si, že není sám, během posledních let jsem podobných oznámení dostal povícero a že si jejich zasilatelé odpověď zaslouží. A tak, po úpravě, tu odpověď zveřejňuji ještě jednou, pro všechny které to zajímá..
________________________________________

To je mi velmi líto, pane. Také proti Vám nic osobního nemám a vždy jsem si Vás vážil. Ale nerozumím Vám. Vy jste ustrnul někdy v době před třiceti lety a pletete si Rusko se Sovětským svazem a Putina s Brežněvem, ne-li kýmsi ještě starším. Člověk by řekl, že z konce SSSR a proměny Ruska bude mít člověk jako vy radost a bude Rusku na dlouhé cestě od komunismu k demokracii fandit.
Ale opak je pravdou.

Proč nevím. Říkáte, že nenávidíte komunisty - já komunismus též nemám rád. Můj otec prošel Jáchamovem, já jsem tady doma nemohl studovat a studoval jsem za oceánem, kde jsem se setkal a spřátelil s mnoha Rusy a Ukrajinci, historii, takže o historii komunismu a životě v komunistickém Rusku něco vím.

Vím například, že kromě možná Číňanů žádný národ nebojoval proti komunismu tak dlouho a tak těžce jako Rusové, Ukrajinci a další národy, ze kterých pak komunisté složili Sovětský svaz. Po letech občanské války a milionech obětí ten boj prohráli a pak museli čelit Stalinovým represím.
Pak strašné válce.

Ano, podlehli. Mám je za to nenávidět? Nenávidíte, jak říkáte ruské komunisty. Těch tam je zhruba stejný poměr, jako těch našich u nás, nebo jen o pár procent víc. Nedivme se, po osmdesáti a více letech vymývání mozků. Jsou opoziční stranou a nijak se nepodílí na ruské vládě. Dokonce ta tolika lidmi nenáviděná VKS(b), bolševická strana, byla v Rusku po rozpadu SSSR zakázána a komunisté si na zelené louce, na rozdíl od nás, museli založit stranu novou.

Já pane, Rusy nemohu nenávidět. Dokáži rozlišit mezi komunistou, ruským, nebo naším a Rusem, mezi sovětským okupantem a občanem země, která vznikla potom co se SSSR rozpadl. Asi je to osobní štěstí, ale ačkoliv jsem poznal mnoho Rusů, nikdy jsem se nesešel ani s jedním, kterého bych si nemohl vážit a se kterým bych nemohl navázat přátelství, které v některých případech trvá dodnes.

Určitě i mezi nimi jsou nevraživí a nenávistní jednotlivci. A já měl jen štěstí. Ale tak to je.

Nevím, jak můžeme očekávat, že čtvrt století po pádu komunismu se z Ruska stane "vyspělá západní demokracie" a ani nevím, jestli je to něco, co chtějí Rusové. Demokracie má mnoho odstínů, nemá jen jeden model a vyvíjela se po staletí. A to, že jsou ve všech ohledech nedemokratické a někdy jsou to otevřené diktatury, nám ani trochu nevadí dokonce u některých našich spojenců v NATO a zemí, které velmi silně podporujeme.

Jen u Ruska nám vadí, že není "vyspělou západní demokracií".

Nevím ani, co to slovní spojení znamená. Demokracie je jiná ve Velké británii, jiná v Německu, jiná u nás, jiná vŘecku, Holandsku či Italii, V každé zemi se přizpůsobila místním tradicím, místní kultuře, vznikla v místních historických souvislostech a podmínkách. A nejinak je tomu v Rusku. Bude vždy trochu odlišné, je to Rusko, není to Švýcarsko.

Respektuji Rusko a Rusy a přeji jim, aby vývoj jejich země pokračoval směrem k demokracii - kterou se ruskému občanu našim vztahem k Rusku, sankcemi a nepřátelským postojem ke všemu Ruskému, snažíme co nejvíc zdiskreditovat.

My asi opravdu nechceme demokratické Rusko.
Chceme nepřítele.

Ale já bych jejich nepřítelem být nechtěl.
Ano, historie mně učí.