Budeme otroci, nebo svobodní?

1. srpen 2017 | 05.16 |

Projev (který u nás v oficiálních médiích pochopitelně nikdy nebyl publikován) stojí za to si před volbami připomenout:

Viktor Orbán: Budeme otroci, nebo svobodní?

"Evropa není svobodná. Protože svoboda začíná s možností říkat pravdu. V dnešní Evropě je říkat pravdu zakázáno. Ač hedvábný, náhubek je stále náhubek.

Je zakázáno říkat, že ti, co sem přijíždějí, nejsou uprchlíci a varovat před ohrožujícími riziky současné migrační vlny.
Je zakázáno říkat, že další desítky milionů migrantů jsou připraveny vyrazit směrem k nám.
Je zakázáno informovat o tom, že masová imigrace přináší nárůst kriminality a terorismu do našich zemí.
Je zakázáno poukázat, že ty masy, které sem přijíždějí z jiné civilizace, ohrožují náš způsob života, naši kulturu, naše zvyky a naše křesťanské tradice.
Je zakázáno upozorňovat na fakt, že ti, co sem dorazili dříve, vybudovali svůj vlastní, od nás separovaný, samostatný svět pro sebe, podle svých hodnot a ideálů, které roztrhávají tisíciletou strukturu Evropy. Je zakázáno poukázat, že tohle není náhodný či neúmyslný řetězec důsledků, ale předem plánovaná a řízená operace; masa lidí namířená proti nám. Je zakázáno říkat, že v Bruselu pracují na schématech, jak cizince co nejrychleji rozmístit mezi námi proti naší vůli. Je zakázáno poukázat, že důvod pro usídlení těchto lidí zde, je změnit náboženské a kulturní zázemí Evropy, a přestavět její etnické základy – a tím odstranit poslední bariéru multikulturalismu: suverénní národní státy.
Je zakázáno říkat, že Brusel se snaží nenápadně užírat více a více plátků naší národní suverenity, a že mnozí tam nyní připravují plán na kompletně federalizované Spojené Státy Evropské – pro což jim nikdo nedal autorizaci.

Dnešní nepřátelé svobody jsou z jiného těsta než bývalí ambiciózní královští a imperiální mocnáři minulosti, nebo ti, co vedli Sovětský svaz; používají jiné, sofistikovanější nástroje, aby nás přinutili se jim podřídit. Dnes nás nevězní, nevozí nás do koncentračních táborů, neposílají tanky do zemí, které jsou věrny svobodě. Dnes do nás pomocí mezinárodních médií pálí salvy hrozeb, zkreslování, manipulace, ovlivňování, což jim bohatě stačí – respektive stačilo jim to do teď.

Lidé Evropy se pomalu probouzejí, organizují se, a brzy začnou požadovat svou zemi zpět. Trámy Evropské unie, jejichž základy stojí na potírání pravdy, vrzají a praskají. Lidé Evropy už možná konečně pochopili, že v sázce je jejich budoucnost: teď už nejde pouze o finanční prosperitu, pohodlné životy, kariéru v práci, ale sama jejich každodenní bezpečnost a klidný průběh života jak jsou zvyklí, jsou zřetelně ohroženy. A konečně, lid Evropy, podřimující v iluzi nezničitelné hojnosti a prosperity, porozuměl, že principy, na kterých stojí život v Evropě, jsou v ohrožení. Evropa je společenství křesťanských, svobodných a nezávislých národů; muži a ženy jsou si rovni; funguje tu tržní ekonomika s mírnými sociálními prvky; hrdost a pokora; spravedlnost a soucit.

Nynější nebezpečí nás neohrožuje zřetelně jako války či přírodní katastrofy, ale lstivě usiluje o naši bezbrannost. Masová imigrace je pomalý proud vody, úporně erodující naše břehy. Snaží se schovat za masku humanity a soucitu, ale její pravá tvář je okupace území. A to území, které oni získají, je tak zároveň územím, které my ztratíme. Houfy pomatených obhájců lidských práv cítí zdrcující touhu nás kárat a morálně se povyšovat. Údajně jsme národ nepřátelských xenofobů, ovšem pravdou zůstává, že naše národní dějiny zahrnují mnoho případů vzájemného proplétání kultur. Těm, kteří sem přišli coby noví členové rodin, jako spojenci nebo osoby neoprávněně vytlačené na okraj své původní společnosti, bylo umožněno vstoupit mezi nás, a budovat zde nový domov. Ale ti, kdo přicházeli s úmyslem změnit celkovou podobu naší země, přetvořit ji podle sebe, ti, kteří přicházeli proti naší vůli a s násilnou mentalitou – ti tu vždy narazili na hrdý odpor.

Napřed mluvili o pár stovkách, pak tisících přesídlených lidí. Ale ani jeden zodpovědný evropský vůdce si netroufne odpřisáhnout, že těchto pár tisíc se jednou nezvýší na desítky či statisíce. Jestli chceme zastavit tuto masou imigraci, musíme nejprve omezit Brusel. Hlavní nebezpečí evropské budoucnosti nehrozí od těch, kteří sem chtějí přijít, ale od fanatických bruselských přisluhovačů multikulturalismu.

Nedovolíme Bruselu nadřadit se nad naše zákony.

Nedovolíme, aby nám vnucovali zkažené ovoce spadlé ze stromu jejich kosmopolitního světonázoru.
Nebudeme importovat do Maďarska kriminalitu, terorismus, homofobii a antisemitismus, vypalující synagogy.
Tady nebudou žádná přistěhovalecká ghetta, ve kterých neplatí naše zákony, tady nenastane destrukce pořádku, žádné výtržnosti imigrantů a žádné gangy lovící naše ženy a dcery.

Nedovolíme jiným, aby určovali, koho máme vpustit do naší země, vedle koho máme žít, a s kým máme chtít sdílet naši zem.

Víme, jak tyto věci fungují. Nejdříve jim dovolíme nařídit nám, koho musíme přijmout, pak nás donutí ustupovat až sloužit cizincům v naší vlastní zemi. Nakonec zjistíme, že nám nezbývá než se sbalit a odejít z naší krajiny.

Proto budeme nadále odmítat vnucované plány přerozdělování a nebudeme tolerovat ani vydírání a výhrůžky.

Nastal čas pro vyslyšení varovného zvonu. Nastal čas, abychom se postavili na odpor.
Nastal čas hledat spojence našeho stanoviska.
Nastal čas, aby hrdé národy vztyčily vlajky.
Nastal čas zabránit destrukci Evropy a zachránit její budoucnost. 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře