Drtí nás cizí zájmy.

10. říjen 2017 | 08.21 |

Pod vedením ČSSD vyjednávali Telička a Špidla přístupové dohody k Evropské unii. Srovnal jsem si náhodně dva příklady Polska a Slovinska jak dobře nebo výhodně, či nevýhodně to vykonali. Jaké podmínky "naši" vyjednavači vyjednali? Výraz "naši" dávám záměrně do uvozovek, protože podle jejich výsledků jsem skutečně na pochybách, v čí prospěch vlastně tito vyjednavači "jednali".

Vyjednané podmínky pro vstup do EU pro ČR znamenaly řadu zákazů a omezení. Například zákaz dalšího rozšíření plochy vinohradů, snížení rozlohy orné půdy, snížení produkce vepřového masa, snížení výroby mléka, a tak na jatka šlo 800 000 dojnic, a tím nemáme máslo, a když tak nehorázně drahé. Museli jsme výrazně snížit výrobu cukru, takže z původních cca 100 cukrovarů zbylo pouhých 7. Omezení obsahovala také snížení exportu vepřového masa. Na doplnění. Před rokem 90 jsme vepřové maso vyváželi a to i do Německa (NSR) a po zavedení kvót i reexportem přes NDR. Dnes je vepřové maso naší největší položkou v dovozu potravin. Asi není divu, že právě z Německa. Snížení výroby a exportu se týkalo i průmyslových odvětví například exportu oceli a černého uhlí a dalších položek. Je zajímavé, že v případě Slovinska k žádnému omezení jejich exportu a výroby nemuselo docházet a naopak Slovinsko si vyžádalo výhody pro sebe.

Podobné to bylo i v podmínkách Polska pro vstup do EU. Žádné omezení zemědělské výroby a jak můžeme vidět na našem trhu, došlo tam dokonce i jejímu značnému rozšíření. Dovážíme odtud drůbež, často ve kvalitě, kdy veterinární kontroly ji musí určit rovnou do kafilérie. Vejce ne zrovna v prvotřídní kvalitě nebo rajčata chutnající jako obarvený polystyren. Zatímco u nás se rušily, či nechaly zdevastovat rozsáhlé plochy skleníků, v Polsku se rozšířily.

V souvislosti s vepřovým masem mne napadla zdánlivě zcela nesouvisející věc a to "tanec" kolem vepřína v Letech u Písku na místě údajného pracovního tábora Romů. Byl jsem se tam podívat. Překvapivě tam je zcela důstojný památník i s rekonstrukcí baráků, ve kterých zadržení bydleli. Od skandalizovaného vepřína je pietní místo odděleno lesíkem, takže jeho návštěvník ani netuší, že někde nějaký vepřín vůbec je.

Zmíněný vepřín je jeden z nejmodernějších s vyspělou technologií zpracování přípravy krmiv i odpadové kejdy s dokonalou deodorantizací,tedy bez jakéhokoliv zápachu pro okolí a připomíná jakýkoliv jiný moderní průmyslový objekt. A tak mi napadá, sice spekulace, ale poněkud logická. Nemá tlak Bělobrádka a Hermana, kteří tak rádi navštěvují sousední Německo a schůze Landsmanšaftů, zcela jiný účel? Pod záminkou vybudování památníku (podle mne zcela zbytečného, když už tam jeden je) jde možná jen o zlikvidování moderního vepřína, a tím snížení domácí výroby vepřového masa a otevření další cesty k dovozu vepřového masa z Německa? A třeba i o "odklonění"téměř miliardy ze státního rozpočtu? Tak nevím.

Dr.Ing. Jiří Hanák

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře