Souvislosti

Tak nějak si dávám dohromady několik událostí z poslední doby: Zfalšování výsledků Zlatého slavíka, vylučování ruských sportovců z olympijských soutěží, reakce na americké prezidentské volby, skládání vlády po českých parlamentních volbách, prezidentské volby v ČR, odmítání přímé demokracie některými českými politickými stranami...

Hledám a nacházím společného jmenovatele: Demokracie, ekonomika ani sport dnes už není o transparentní soutěži. To je minulost. Dnes jde v těchto procesech o prosazování názoru těch, kdo se cítí být "majiteli pravdy".

Je prostě předem dáno, kdo "musí" (nebo nesmí) vyhrát. Další postup je následující: V první fázi zkusíme, jestli ten předem určený kandidát nějakou náhodou nevyhraje demokratickou cestou. Pokud ano, je vše v pořádku a jede se dál. Pokud ale hrozí "nevhodný" výsledek, v poslední fázi se sčítání ovlivní a výsledek zfalšuje. Když selže tato možnost, "nevhodný" výsledek se zpochybní a "demokratický" proces se opakuje tak dlouho, dokud se voliči nerozhodnou "správně" nebo se nepodaří výsledek včas zfalšovat (např. rakouské prezidentské volby).

Pokud se nepodaří ani toto, výsledek se pod jakoukoli (nejčastěji morální) záminkou anuluje nebo z vůle nějaké autoritativní veličiny změní a zdůvodní se, proč není vhodné vycházet z vůle hlasujících voličů (anketa Zlatý slavík). Není-li tento postup možný, je tu ještě možnost chvíli počkat a později vůli projevenou voliči prostě ignorovat - například s poukazem na to, že hlasování bylo jen informativní, orientační a hlavně nezávazné - a dále se s úsměvem opět postupuje v rozporu s vůlí hlasujících (nizozemské referendum o asociaci Ukrajiny s EU).

Shrnuto: Demokratické hlasování je dnes v západním světě pouhá utopická iluze. Na rozhodování mocných nemá sebemenší dopad. Ti si vždycky prosadí svou vůli: Kdo má peníze, má moc. Kdo má moc, je "majitelem pravdy", kterou vždy prosadí navzdory vůli většiny..