..další zajímavý komentář a úvaha nalezená na netu - dříve frčela fotovoltaika, dnes cizinci - Tady jde ještě o něco jiného. Všechny tyhle zločinecké aktivity převyšuje stavebnictví a přímo, nebo nepřímo na výše uvedené navazuje. Vše se plánuje na více generací.
Např. postaví se sídliště, s mohutnou státní dotací. Menší, uzavřené, s kompletním vybavením obchody a službami. Dá se říci velmi dobré bydlení. 20 % bytů si ponechá stát, pro sociální byty, 20 % si ponechá developer k dalšímu pronájmu, zbytek se prodá jednotlivým vlastníkům, povětšinou na hypotéky. Majitelé nových bytů jsou převážně běloši ze střední třídy. Splácí hypotéky deset let a pomalu se do sídliště stěhují problematičtí lidé do státních bytů a bytů developera. Někteří již se splacenými hypotékami byty prodávají a ví že budou tratit, ale raději se bytů v místě kde se začíná kumulovat barevní , bytů zbavují. Byty pomalu ztrácí na ceně. Další majitelé sledudí trend a jelikož ještě nemají hypotéku splacenou, nemohou prodat, tak aspoň byt opustí a pronajímají ho. Pronajimateli je celkem jedno, zda pronajme barevnému nebo bílému, potřebuje peníze na splátky, tak nic neřeší. Sídliště se zahušťuje barevnými, původních vlastníků ze střední třídy už není ani celá třetina, cena bytů klesla sotva na polovinu. Za dalších deset let, je sídliště z 95% obsazeno barevným a problematickým obyvatelstvem, zůstávají už jen důchodci co doplácí zbytek hypotéky a nemají peníze na útěk do lepšího prostředí.
Byty jsou vybydlené, díky nevalnému prostředí a problematickým sousedům ztratili na ceně. Postupně díky neplatičům přestávají fungovat služby, poslední fáze je ta, že městský hygienik uzavře některé budovy, nelze dál pronajímat. Magistrát navrhne zabavení bytů pronajimatelů na úhradu dluhů za služby jejich nájemců a posledním aktem je hromadný exekuční výkon u majitelů, kteří se nechtěli dobrovolně vzdát aspoň pozemků. Zkoumá se statika domů. Jsou potřeba masivní opravy. Mezi tím vydá stavební úřad demoliční výměr, a bývalý majitelé, kterým byty zabavil magistrát pro dluhy nájemců, dostanou ještě po zbourání bytovek k úhradě náklady na demolici. Následně developerská mafie kupuje od Magistrátu pozemek bývalého sídliště za zlomek ceny a povinnost rekultivace území s masivní dotací. Staví se nové sidliště. Malé luxusní, pro střední třídu, s hypotékou na dvacet až třicet let. Hlupáci si myslí, že na stará kolena budou mít prima bydlení a ještě jejich dětem nakonec zbude po nich byt, co třicet let spláceli za cenu osobního uskrovňování.
Takto to funguje hlavně ve Francii a Anglii. Ti kteří nemají nebo nechtějí rodinný dům na vlastním pozemku, dopadnou povětšinou takto. Důvody pro bydlení v bytovce jsou různé, někdo nechce dojíždět za prací z okraje města, někdo se obává cen za vytápění celého domu, jiný je prostě na městský byt zvyklý a o dům se nechce starat. Byty se prodají vždy všechny a za nevyšší cenu. V Německu tento systém zkoušely developerské mafie zavést po zbourání berlínské zdi ve východní části Německa, ale Němci zbourali jen několik věžáků a lidi si paneláky levně odkoupili a opravili a odmítli na tuto hru s vybydlováním sídlišť barevnými přistoupit. Celkově je bytová politika v Německu lepší, ale současný trend integrace barevných a problematických nájemníků je tlak právě na tento způsob vybydlování oblastí.