Úloha Polska při vzniku II. světové války

Polsko bylo první zemí, se kterou nový německý kancléř Adolf Hitler podepsal 26. ledna 1934 10-letý pakt o neútočení. Po něm následovalo mnoho dalších dvoustranných jednání, jejichž součástí byla i diskuse o SPOLEČNÉ AKCI proti Sovětskému svazu.
------------------------
Z historie Polska:
Polský stát vznikl 11. listopadu 1918 ( pěkné datum, že ? ). Právě 11. listopadu 1918 v 11 hod. německá delegace podepsala v lesíku Compiegne příměří se státy Dohody ( tzv. Příměří z Compiègne ). Poláci za podpory vítězů vyhlásili nezávislost země. Británie, Francie a Spojené státy oficiálně uznaly Polsko nedlouho poté. Faktickou hlavou státu se stal Jozef Pilsudski.

Pilsudski chtěl Polsko vybudovat jako ústřední mocnost mezi Baltským a Černým mořem, jako Velkopolsko. Podařilo se mu získat území na účet všech sousedů. Vybudování mocnosti vyžadovalo zrekvírování části Ruska, a proto neměli nouzi o pomocníky a sponzory. Američané se ujali úkolu plně vybavit polskou armádu. Výsledkem polsko-sovětské války (únor 1919 – březen 1921) bylo získání pro Polsko veliké části Ukrajiny a Běloruska.

V říjnu 1920, při porušení Suvalské dohody, se polské jednotky zmocnily Wilna (Vilniusu) a vilniuského regionu nově nezávislé Litvy. O sedm měsíců později začalo Polsko s invazí do Německa, které upadlo do anarchie a chaosu. Cílem invaze bylo zmocnění se Horního Slezska, které bylo bohaté na průmysl a uhlí. Na mírové konferenci ve Versailles bylo rozhodnuto vyřešit německo-polský spor mírovou cestou – prostřednictvím referenda. V referendu vyhráli ti, kteří podporovali začlenění do Německa.

Po prohraném plebiscitu vedlo Polsko povstání ve Slezsku, podpořené invazí polské armády 3. května 1921. Británie, Francie a USA této agresi napomáhaly a daly příkaz výmarské vládě, aby nedovolila německé armádě postavit se Polákům. Pokud by se do toho Reichswehr zapojil, spojenci by intervenovali na straně Polska. Takže německá armáda neudělala nic a proti Polákům bojovaly jen jednotky německých dobrovolníků ("Freikorps"). V důsledku toho byli Němci vytlačeni a část provincie byla obsazena. V říjnu 1921 Konference velvyslanců hlavních spojenců a přidružených mocností, za ignorování výsledků hlasování, polskou anexi legitimizovala a rozhodla převést 30% Horního Slezska Polsku (na těchto 30% se nacházelo 95% zásob uhlí této oblasti).

Jakmile se v Německu dostal k moci Adolf Hitler, navzdory konfliktu kvůli Slezsku, rozvinuly Německo a Polsko velmi vřelé vztahy. Polsko bylo první zemí, se kterou nový německý kancléř podepsal Pakt o neútočení ( Pakt Piłsudski-Hitler ). Po jeho podepsání západní tisk informoval o tom, že deklarace má tajný dodatek o spojenectví obou zemí.

V dubnu 1935 francouzské periodikum Le Bourbonnais républicain vydalo text tajné dohody mezi Varšavou a Berlínem, kterou redakci poskytl poslanec Lucien Lamoureux. Hovoří se zde o připravenosti Německa a Polska "sjednotit vojenské, ekonomické a finanční síly k odražení jakéhokoli nevyprovokovaného útoku a poskytovat si podporu v případě, že jedna ze stran bude napadena".

Povinností Poláků bylo "zajistit volný průchod německých vojsk po svém v území v případě, že vojska budou nasazena k odražení provokace z východu nebo severovýchodu". Německo se naopak zavázalo bránit polské hranice před "jakoukoli agresí". Poláci nikdy nepřiznali existenci tajného dodatku německo-polské dohody o neútočení a vždy se snažili vyhnout odpovědi na tuto otázku.

-------------------------------
V Polsku vznikly pro-nacistické organizace etnických Němců, jako Svaz Němců v Polsku a strana Mladých Němců v Polsku. Obě organizace byly financovány a řízeny z Německa a dokonce vysílaly zástupce do polského Sejmu. Nacistické ideje byly aktivně zveřejňovány a propagovány mezi místními Němci. V r. 1937 bylo v Polsku vydáváno přibližně 150 německých novin a časopisů a asi 20 z nich byly deníky. Převážná většina těchto periodik byla sledována říšským ministerstvem propagandy, vedeným Josephem Goebbelsem.

Německo-polská spolupráce byla velmi úzká. V lednu 1938 Oberst-Gruppenführer SS Kurt Daluege přijel do Varšavy a o dva měsíce později se vydal do Vídně organizovat "referendum". Kordian Zamorski, šéf polské státní policie, dostal také pozvání na výroční sjezd nacistické strany v Norimberku (!). Tam se setkal osobně s Hitlerem. O měsíc později, 7. října 1938, navštívil Kordian Zamorski Kurta Daluege v Berlíně, na své cestě do Říma na stranický sjezd italské fašistické strany. V prosinci 1938 navštívil Varšavu německý ministr spravedlnosti Hermann Frank, a 18. února 1939 přijel dokonce i Reichsführer-SS Heinrich Himmler. Polští představitelé se nijak neštítili zuřivého antisemitismu nacistů.

Uvedené údaje stačí pro vykreslení chování Polska. Poláci byli ti, kteří pomohli Němcům úspěšně řešit "československý problém". Varšava odmítla pustit přes své území sovětská vojska, která by se vydala na pomoc okupovaným Čechům. Poté, co nacisté okupovali Sudety, navíc Poláci ukradli Těšínsko a Čadecko. Jestliže nacisté zábor Sudet mohli ospravedlnit dohodou s Francií a Velkou Británií, Poláci obsadili československé území svévolně bez jakékoli dohody. Šlo o zřejmou agresi.