Ochrana státní hranice

Byli to obyčejní kluci, tak jako ti dnešní osmnáctiletí, kteří střežili SH. Podstatným rozdílem však jsou ty dva roky služby na státní hranici. Dva roky samostatného rozhodování, odpovědnosti, trpělivosti, odvahy, vlastenectví a mnoha jiných návyků, které s nimi přecházeli do zálohy a civilního života.

Ve své podstatě většina z nich je dodnes hrdá na svou práci pro ČSSR. Není se za co stydět a pokusy dnešních pseudodemokratů, nějak znehodnotit a kriminalizovat ochranu naší republiky, je jen politickým výkřikem a blábolem. Právě naopak, ochrana demokracie, ochrana majetku svého domova se ukazuje v dnešní době ve své nahotě nutností. Evropou se volně pohybují hordy lidí, kteří páchají zlo na obyčejných občanech.

Těžko se bránit zlu, když náš domov je otevřen a lehce přístupný. Ochrana demokracie a majetku je základem demokracie. Bezpečnost domova pro zdravý život a štěstí svých dětí, je pro život to nejdůležitější. Otevřením hranic skutečně, ale i obrazně k nám něco přišlo, ale také odešlo ven přes pomyslnou otevřenou hranici.

Je pravdou, že volně vyjíždíme za hranice všedních dní, pokud na to máme. Nestojíme frontu na banány, ale na máslo a konzumujeme dovezené nekvalitní potraviny. Náš národní majetek privatizací přešel do cizích rukou, kam z něj i plynou zisky. Prakticky bylo rozvráceno naše zemědělství a byly rozkradeny špičkové fabriky, bylo obnoveno vykořisťování občanů, zpět jsou bezdomovci a žebráci.

Do cizích rukou byly odevzdány banky a pojišťovny, to jest peníze státu a národa. Pomalu a jistě se likvidují základní lidské potřeby zdravotnictví, školství, právo na práci a právo na důstojné stáří. Implementují se k nám drogy, prostituce, parazitismus, lhostejnost a také darebáctví jako životní styl. Kultura byla zaplevelena šmírem, který vede všeobecně k morálnímu úpadku společnosti. Vrcholem ledovce je majetková krádež církve.

Otevřením hranic, i těch pomyslných, nám byla dána iluze, která nikde neexistuje. Místo toho se objevila sousedská zloba, závist, lenost, chamtivost a také egoismus. Pojivem importovaného k nám byly lži, překrucování historie k obrazu svému, ve smyslu: "tvrdím, tak je to pravda". "Výhody" zrušení ostrahy hranic si užívá pár pomyslných i skutečných darebáků na úkor občanů ČR tak, že někteří si vytvořili báječný život bez hranic; bez hranic mravních i hranic lidské důstojnosti.

A k ostraze SH. Nikdo nestřílel po někom bez důvodu. Nikdo nikomu nebránil opustit republiku ale k tomu sloužila a slouží i dnes jiná pravidla, jako jsou celnice a železniční a silniční přechody. Stát si hlídal nejen náklady na vzdělání, které plně hradil. Kdo se tehdy zajímal o vystěhovatelský úřad? Nikdo nikomu nebránil v odchodu, pokud si závazky ke státu uhradil a to nejen finanční.

Ostraha SH byla vedena úplně jiným způsobem než použitím zbraně. Předsunutou hlídkou, skrytou hlídkou, signální stěnou, zátarasem atd. Ochrana SH bez zbraně není možná. Ochránce, který by něco střežil a sám nebyl zabezpečený, tak by nemohl ani střežit. Ostatně i dnešní vojáci v Afganistánu atd. mají zbraň. Mít pochybnost o zákonu použití zbraně je totální blbost, on platí beze změn i dnes. Zneužití v minulosti i dnes je trestným činem a byl přísně trestán. Každý člen pohraniční stráže musel znát zákon o použití zbraně nazpaměť a také i znal a dodržoval.