Co bude dál?

Co se stane, pokud režim, který sebe ozačuje za demokratický, pochopí, že hodnoty na kterých stojí planeta neustojí?

To, že spotřebitelský blahobyt západního civilizačního okruhu a prioritizace zájmů nenažratelné ekonomiky je pro Zemi i společnost dlouhodobě neudržitelný je patrný dnes již každému, jen ne každý je schopen přiznat (si) to.

Některým to bylo zřejmé už během demokratizace zemí rozpadlivšího bloku socialistických republik. Sliby o stejném životě jako na západě, pro propagandou (aktivní už v době před směnou režimů) ovlivněné tak vysněném, nehodlal nikdo naplnit, planeta na to nemá jednoduše kapacitu.

Přizná současný režim, že je třeba snížit spotřebitelskou úroveň pod úroveň, kterou byl schopen udržitelně poskytnou předešlý režim? Ukazuje se, že ne. Již nejsou fronty na banány - děkujte demokracii. Dnes jsou fronty na nákupní vozíky - to není dáno režimem, ale epidemií.

Můžete volně cestovat kam a kdy se vám zachce - děkujte demokracii. Je třeba omezit pohyb osob a zboží - tak nerozhodl režim na základě zdrojových možností, to je epidemiologické opatření.

Takto lze pokračovat dále, a třeba tak učiním, pokud mi zbyde čas.


Stále více lidí pochybuje, že se svět po epidemii vrátí do stavu před ní. Ta pochybnost má objektivní příčiny, nevrátí. Ale hlavně si snad nemyslete, že tak rozhodl režim, dogma, že jeho nastolení bylo nevyhnutelné, je nedotknutelné. Není pak podstatné, kde a jak se virus vzal, zda byl vytvořen nebo bylo jen čekáno na příležitost, kterou přinesl. Podstatné je, že údajná epidemie je globálním manévrem, který skonční teprve až se svět dostatečně změní.

Demokracie ovšem nemůže přiznat, že střídmost a jistá osobní nesvoboda, obecně opatrnost v rychlosti pokroku, minulého režimu měly svá opodstatnění. Je tedy zcela nedemokraticky a ponižujícím způsobem obyvatelstvem / spotřebitelstvem manipulováno epidemií, která je prezentována jako příčina omezení vracejících jejich životy do stavu před převratem, ale za to se zdecimovanou mravností, vzděláním, soběstačností a národní suverenitou. Kdo pochybuje, nechť si položí otázku, proč se po celém světě provedly takové zdravotnické reformy, aby systém nezvládl epidemii tak, jak to dříve zvládal.

Douška: Režim počítá s těmi, kteří se odmítnout očkovat. Na ty bude svalována potřeba různých omezení i po vyhlášení konce konce epidemie. 
HonN