Orel nebo slepice?

6. srpen 2008 | 19.16 |

Karel Kříž (http://pravyblog.blog.cz/0808/pobodenstvi-o-orlu-a-slepici-aneb-kdo-je-levicovy-volic)

Stará moudrost praví, že je lepší býti jeden den orlem nežli celý život pokálenou slepicí. Podle postoje k této, jistě velmi subjektivní, pravdě se v podstatě lidstvo dělí na dva nesmiřitelné tábory. Jednomu je hlavní a posvátnou osobní svoboda a nezávislost, druhému nevadí ani mříže v kleci, hlavně když je plný žlab.

Velmi zjednodušeně se toto promítá do politického rozdělení společnosti nazývaného pravice a levice. Je bohužel smutnou skutečností, že občané sdílející tak protikladné názory musí spolu žíti na společném území zvaném republika, stát, království, či jak chcete a společně se podílet na jeho zvelebování i užívání zisku z něj tvořeného.

Ač se oba tábory tváří, že jako o nic přece nejde, pohoda, klídek, tabáček, žijeme tady na rodné hroudě a politika nám může být šumafuk, stačí jedno slovo, gesto či pohled a je oheň na střeše. Tam nějakému jedinci vadí fronta celoživotních pobíračů sociálních dávek na poště, onde zase jiný propíchává pohledem pneumatiky nového Mercedesu před honosnou vilou. Každý má svůj život a málokdo je s ním bez výhrady spokojený.

Podstatné ovšem je, kterak se dokáže člověk se svým osudem poprat. Nikdo nemá na startovní čáře života stejné podmínky. Je určitě rozdíl narodit se jako syn bohatého akademika nebo jako odložené mimino v babyboxu. Teoreticky je první dítě v obrovské výhodě. V praxi však může skončit jako třicetiletý feťák umírající na AIDS, zatímco nalezeneček může řídit nadnárodní korporaci. Vše je to o vlivech, které se podílejí na formování osobnosti dotyčného.

Pokud si s někým půjdete zahrát na louku fotbálek nebo zazpívat večer u táboráku, je vám celkem jedno jestli volil ODS, KSČM, ČSSD nebo někoho jiného. Pokud se však dozvíte, že vy celý život pracujete od rána do večera, aby jste mohl zaplatit daně, které váš spoluhráč spolehlivě prožene automatem, jelikož je obdrží jako dávku pro svoje nezaopatřené dítě, klidu vám to nepřidá. Zde je ten hlavní světonázorový střet. Jsou prostě lidé, kteří raději budou jíst suchý chleba a pít vodu, než by šli škemrat u státu o nějaký milodar, zatímco druzí si z těchto státních úplatků udělali celoživotní program.

Je to stejné jako u podobenství s tím orlem a slepicí. Bohužel na to přišly i politické špičky a velmi šikovně toho zneužívají. Masa lidí, kteří celý život jen brečí jak je k nim okolní svět nespravedlivý, protože táta byl alkoholik, matka neměla peníze, barák padal na hlavu a další bla, bla, bla, zástupné důvody vlastní malosti, stále roste. Přidávají se ti, které vykořisťuje vlastní šéf, protože jim nekoupí stejné fáro jako má sám. Do tohoto levicového dortíku pejska a kočičky se pak postupně ještě přidají salónní intelektuálové bez jasné vize, profesionální flákači a, jemně řečeno, méně inteligentní čekatelé na pečené holuby létající rovnou do úst.

To je velmi solidní základ pro politické mesiáše oblečené do hávu ochránců sociálního státu. Z jiskry je však třeba rozfoukat oheň, jak pravil guru těchto demagogických žvanilů V.I. Lenin. Je třeba stále přikládat pod kotel. Vůbec nejde o pomoc potřebným, nemocným či nemohoucím. Bitva o moc vzplála, dejme se na pochod!

Různí Paroubkové, Ráthové, Filipové a Grebeníčkové začínají svoje show. Říkají: Občane jsi sprosté a hloupé hovado, které potřebuje naši pevnou rukou rozdělené bohatství, námi tobě ukradené. Jistě, že ti nevrátíme všechno, z čeho bychom žlili my, nenasytní poživační "lidumilové"? Z čeho bychom platili naše akciové obchody, kakaové plantáže, nové milenky nebo poznávací zájezdy po celém světě? Jenom my rozhodneme, kolik korun je pro stádo ještě postačující, abychom si udrželi volitelnost, ale také svůj životní standart nenáviděných multimilionářů.

Samozřejmě, oni to zabalí do atraktivního obalu boje proti "bezpráví a sociální nerovnosti", takhle otevřeně to řící nemohou. Avšak stále se jim daří tímto programem oslovovat téměř každého druhého člověka. Je to vůbec možné? Proč se někteří lidé stále nechají kupovat nějakým pastelkovným či mobilovným na úkor vlastní hrdosti a svobody? Proč se chovají jako ty slepice za plotem a kvůli jistotě pár drobků od vrchnosti rezignovali na volný let orla, který si musí kořist ulovit sám?

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře