Projev Thatcherové, který vstoupil do dějin

26. listopad 2008 | 07.28 |

20. září 1988 přednesla Margaret Thatcherová na College of Europe v belgických Bruggách proslov, který je dnes připomínán jako významná historická událost. "Železná lady" se v něm věnovala otázce dalšího směřování evropské integrace, přičemž nastínila vizi podstatně odlišnou od té, která právě převládala, a jejíž radikální pojetí bylo spojeno s předsedou Evropské komise Jacquesem Delorsem. Ačkoli Delors nebyl v projevu zmíněn, Thatcherová se evidentntě vymezila právě vůči němu a základním pilířům jeho politiky, tj. ideálu evropského federálního státu založeného na tzv. "evropském sociálním modelu" (neboli sociálního státu a la française) a státním dirigismu.

Thatcherová v úvodu zdůraznila, že Společenství není cílem samo o sobě, nýbrž praktickým prostředkem, jímž mohou evropské státy zajistit svou budoucí prosperitu a bezpečnost. Aby mohlo plnit takovou roli, mělo by vycházet z několika zásad:

Předně, mělo by být založeno na dobrovolné úzké spolupráci svrchovaných států, které by se v mnoha věcech měly snažit mluvit jedním hlasem. K takové spolupráci však není třeba, aby moc byla centralizována v Bruselu nebo dána do rukou evropských nevolených úředníků. Dále nejen není třeba, ale bylo by vysoce škodlivé, snažit se potlačit národní identitu členských států. "Evropa bude silnější právě proto, že má Francii jako Francii, Španělsko jako Španělsko, Británii jako Británii, s jejich vlastními zvyky, tradicemi a identitou." Bylo by bláznovství, snažit se je přetavit v jeden evropský lid.

Premiérka zde poznamenala: "Je vskutku ironií, že když takové země jako Sovětský svaz, které se snažily vše řídit z centra, poznávají, že úspěch tkví v decentralizaci moci a rozhodování, v Evropském společenství jsou tací, kteří, zdá se, chtějí posun v opačném směru!."

Thatcherová dále konstatovala, že činnost Společenství by měla podporovat podnikání; zvláště odstraňovat překážky pro přeshraniční obchod. Odsoudila naopak snahy zavádět v Evropě centrální plánování a nadměrnou regulaci, která by zvyšovala cenu práce a poškozovala konkurenceschopnost Společenství ve světě. Vyslovila se také pro hlubokou reformu společné zemědělské politiky, která by tuto "neefektivní a kolosálně drahou" činnost posunula směrem k tržním mechanismům.

Evropa by podle Thatcherové měla být otevřená světu, a nikoli protekcionistická. Vývoj světové ekonomiky vyžaduje, aby evropské země pokračovaly v procesu odstraňování překážek obchodu v celosvětovém měřítku a mají odpovědnost zvláště vůči méně rozvinutým zemím, které více než cokoli jiného, potřebují zlepšení příležitostí obchodovat.

Konečně, premiérka trvala na tom, že evropské země musí nadále zakládat svou obranu na NATO a nebudovat společnou evropskou obranu jako alternativu k euroatlantické vojenské spolupráci. Evropská obrana má být podle ní budována toliko v rámci aliance jako příspěvek pro její posílení.

Bruggský projev se s odstupem času nemusí zdát zvlášť radikální, ve své době však byl velkou událostí. Koncem 80. let stále ještě nebylo zvykem, aby se čelný politik některého členského státu tak dalece distancoval od dosavadního vývoje Společenství. Projev tak zapůsobil jako svěží vítr, který pročísnul stojaté vody debaty o evropské integraci doposud hluboce zabředlé v centralistické a dirigistické logice. Byl významnou vzpruhou pro kritiky soudobého modelu integrace a přispěl k rozvoji širokého proudu intelektuální rezistence vůči němu v Británii i v dalších zemí Evropy.

Nastoupené trendy nicméně projev nezměnil a ani změnit nemohl. Následovala Maastrichtská smlouva a později celá řada dalších reforem, které Evropu dále a dále vzdalovaly od ideálu nastíněnému v Bruggách. Thatcherová brzy pochopila, že dnešní evropský integrační celek neopustí dosavadní směr, a zcela se s ním rozešla.

Tomáš Břicháček

(ZDROJ)

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře