Lisabonská smlouva - migrace

26. březen 2009 | 08.54 |

Článek 4 umožňuje diktovat Bruselu, kolik imigrantů bude žít na našem území. Už byly pokusy v rámci současného smluvního uspořádání vytvořit kvóty pro země z hlediska imigrantů, nic takového se zatím nestalo, ale písmeno j) článku 4, což je prostor svobody, bezpečnosti a práva, opět patří do kvalifikované většiny. To umožňuje Bruselu například říci, kam se přesídlí albánští utečenci, kteří přistanou u italských břehů. A já chci pak vidět pana Topolánka, až přijede nějaká taková loď třeba z Afriky, jak bude vysvětlovat lidem, že tito lidé půjdou bydlet například někam do Ostravy, do Brna nebo do Milovic, a že s tím nemůže nic dělat. To jsou věci, ze kterých já mám strach, protože toto jsou zdroje nepokojů. To jsou příčiny toho, kdy lidé přestávají mít rádi jeden druhého. To jsou situace, ze kterých vznikaly na evropském kontinentě války. Když jedny země chtěly v takto citlivých oblastech přikazovat zemím druhým. Lisabonská smlouva je opakem toho, čeho jsme chtěli dosáhnout. My jsme chtěli mírovou Evropu, ale nyní různým nátlakem, který vyvíjí Lisabonská smlouva, vytváříme prostředí pro to, aby se jedny státy vyvyšovaly nad druhé, aby jedny státy vládly druhým státům. Vytváříme tak třaskavou směs budoucí nespokojenosti, která v těch zemích může nastat.
(J. Bobošíková)

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře