Jezevec-mrzout | Průvodce pro Marťany - kdo je levicový aktivista

Marťan, který by přistál na zemi a chtěl se v tom orientovat, by mohl dostat tyto rady:

Levicový aktivista je většinou vlasatý, často obrýlený, hubenější postavy, svalů slabých, v obličeji beďarovitý. Na hlavě má kapucičku, jako měli trpaslíčci ve Sněhurce, a přes obličej masku, často kostkovanou jako muslimský šátek, aniž by aktivista tušil proč. Je to ovšem "cool a happy". Na sobě má plandavé a vytahané kalhoty a trička, na tričku zhusta znak hnutí, které zavraždilo po světě několik stovek milionů lidí, a to v souladu se svojí vírou bezu ohledu na rasu a náboženství. Nagelovaní příslušníci hnutí pak mívají na prsou podobiznu fousatého hromadného vraha, který se bavil tím, že střílel osobně vězně ranou do týla. Dívky, doprovázející mírové aktivisty, jsou většinou dlouhovlasé, často též brýlaté, prakticky nikdy "sexy". Rády se svlékají v boji proti něčemu, hlavně proti zabíjení zvířat a geneticky upravené stravě. Jejich "svlečené" snímky jsou v novinách publikovány pokud možno z velké dálky, aby to čtenáři snesli.

Co se týče zaměstnání: levicový aktivista bývá student, většinou tzv. humanitních studií. Inženýři, technici, matematici a podobně se mezi nimi téměř nevyskytují. Přes jistou štíhlost, někdy až vychrtlost postavy je levicový aktivista téměř vždy dobře situovaný. Je dobře a kvalitně živený (hambáče, cola, sprajt, obalovaná křidýlka a stehýnka, případně pizza). Aktivista je plný hormonů. Testosteron mu teče i ušima, protože aktivistické dívky nejsou příliš atraktivní a ani nemají zájem o odporný sex, ale rády do rána diskutují o hluboce intelektuálních problémech a nutnosti zachránit svět. Díky čemuž se mladí levicoví aktivisté ne a ne zbavit beďarů.

Někdo by si mohl říci, že levicoví aktivisté žijí bez praktického životního cíle. Nic není mylnějšího! Skutečně hluboce přesvědčený levicový aktivista má vysoký cíl. Nikdy nenosit těžká břemena a nepracovat na slunci! Předpokládá, že pravděpodobně nebude po celý život pracovat v nějakém odporně produktivním zaměstnání, kde mohl být kontrolován podle výkonnosti a případně, Marx chraň, byl závislý na zisku a nebo skutečně vydělaných penězích. Je si hluboce vědom toho, že peníze měsíčně "fasované" od státu, případně jiných zaměstnáních nezávislých na skutečném výkonu, jako například v různých "dobrovolných" organizacích, státních vysokých školách atd., kde jsou výplaty většinou bez rizika. Ideálem je státní služba či jiné "teplé a vlivné místečko". Dnešní doba jich nabízí statisíce!

Důležitá informace pro Marťana je také ta, že většina tzv. mírových – levicových demonstrantů nikdy doposud fyzicky ani intelektuálně skutečně nepracovala, aby si vydělala na život. Jsou odpornými kapitalisty a vykořisťovanými pracujícími živeni, za což slibují kapitalistům strašlivou pomstu a dělníkům "osvobození". Kdo je pak bude živit, to neřeší. On se někdo najde.

(Zdroj)