Jezevec-mrzout | Problém s globální dělbou práce

Přibývá lidí a přibývá konzumentů základních potřeb. Dělba práce tedy vyžaduje, aby každý potřeboval stále více směňovat, aby kupoval stále více dalších produktů.

Problém nastává, když někdo, něco potřebovat přestane. Například řezník si nekoupí boty od souseda ševce. Řezník si koupí levnější boty od Číňana. Jenže Švec neprodá boty a tak nezaplatí za kůže. Klesne cena kůže a řezník i sedlák méně vydělají. Švec si koupí levnější kůže z Brazílie, řezník z Argentiny doveze maso a sedlák si nevydělá. Sedlák se na to po pár letech vykašle a začne živit jenom svoji rodinu. Nepotřebuje bohatnout, stejně se to nevyplatí...

Jídlo se však snadno doveze, všechno se doveze a lidé dělají jen to, co je baví. Zdánlivě vše funguje a není problém. Množství základních potřeb, které dovážíme, stále roste. V procesu směny jsme integrováni a mnoho produktů vyvážíme. Množství vyvážených produktů však neroste (platí pro celý Západ).

Čínský dělník např. obdrží za svoji práci peníze, které zaplatí evropský nezaměstnaný, který neprodukuje nic. Miliarda Číňanů si za vydělané peníze koupí o jeden sáček rýže více. Vzroste poptávka po rýži, vydělá ten, kdo rýži produkuje. My rýži také kupujeme. Musíme ji kupovat pro všechny, bez ohledu na to, zda produkují něco, co lze na volném trhu směnit. Za všechno zatím platíme penězi, které si tiskneme a půjčujeme. Můžeme to dělat tak dlouho, jak dlouho si ostatní budou moci od nás za naše peníze něco koupit. Málokdo přemýšlí o tom, co vlastně produkujeme, co prodáváme.

Čínský dělník ani podnikatel nepotřebuje naše politiky, naše úřady, naše vymoženosti. Postupně přestává potřebovat i naši práci, stačí mu znalosti. Kupuje firmy, jídlo a suroviny (pozn. Nejvíce rostoucí položkou vývozu z USA do Číny jsou zemědělské plodiny).

Náš problém teprve nastává. Pokles zájmu o naše produkty (ať už jsou jakékoliv) nás zcela ničí. Zájem o produkty ve světě však neklesá. Klesá pouze zájem o produkty, které produkujeme my. Jsme málo efektivní jako celek. Náš společenskoekonomický systém je méně efektivnější než jiné. Každý stát se na trhu směny drží násilím, stát určuje rozsah a cenu svých produktů. Stát diktuje povinost platit za produkty, které dodává. Poplatek "za ochranu" je však v západních demokraciích vzhledem ke konkurenci příliš vysoký. Na globálním trhu vítězí ti nejefektivnější, to je prostý fakt. Pokud ho ignorujeme, ztrácíme konkurenceschopnost, mnozí práci a možnost uplatnění. Náklady tedy dále rostou a žádný svobodně se rozhodující zákazník je nechce platit. Na globálním trhu prohrávají státy jako celek.

Vypadáváme z globální směny práce a zdrojů, ale jsme na ní závislí. Produkty z globálního trhu spotřebováváme. Proto roste naše zadlužení, a proto přicházíme o majetek (jednotlivci, firmy, stát). Dokud nezačneme produkovat něco, co si od nás masově koupí například čínský dělník, reálný ekonomický propad se nezastaví.
(Zdroj)