Zase ten Mirek

4. červenec 2012 | 07.07 |

Miroslav Kalousek, tento kouzelník ve světě státních financí pokazil kdeco. Má za sebou pár aférek, zaměstnává osoby odsouzené za podvody. Je to člověk, který si zahrával s důchody a daněmi jako děcko s kyblíčkem na pískovišti. Tento ekonomický hazardér má být oceněný? Dokonce podruhé pan ministr získá cenu Emerging Markets. Poprvé ji získal v roce 2008. Prý v zahrančí jsou ekonomické kroky této vlády vnímány pozitivně. Já si hlupák pokaždé myslel, že vláda vládne pro občany a nikoli pro zahraničí. Pánové v cizině jsou rádi, ale občané už méně. Zajisté, odstřelení pomoci těm nejchudším, přehození zdravotně postižených na holou dlažbu, to všechno si zaslouží ocenění, jak jinak?

Jo politická kariéra pana ministra je předlouhá. Kdepak jsou ty časy, kdy v roce 1984 v stoupil Miroslav Kalousek do Československé strany lidové. Tenkrát byl velmi aktivní a v Národní frontě si vedl výtečně. Bohužel Lidovci byli na okraji politické sféry, a tak si náš oceněný musel počkat do roku 1990, kdy zahájil svou nikoli chemickou, ale ekonomickou činnost. Možná, že už tehdy vznikaly předpoklady pro ekonomickou genialitu. Tenkrát byl pan Kalousek ekonomickým poradcem na Úřadu vlády, aby se za dva roky stal šéfem vládních ekonomických poradců.

Určitě si vzpomínáte na to období kuponových privatizací, rozkrádání majetků a krachů bank. Přesně v tomto období se nachází také současný pan ministr financí. V roce 1993 je pan Kalousek jmenován ekonomickým náměstkem ministerstva obrany. Je to čas velkých změn, prodeje armádního majetku bývalé federace a Kalousek má na starost právě výběrová řízení a akviziční procesy. Zde je konečně ve svém živlu. Rozhoduje o miliardových zakázkách. Dodávky materiálu armádě, modernizace tanků T-72, štábní informační systém, padáky. To jsou jen střípky toho, co se dostalo ven. Některé případy jsou skutečně pikantní a zaslouží si alespoň pár vět.

Pan Kalousek se podílel na aféře s nefunkčními padáky a nese zodpovědnost za promarněné životy vojáků:

V této zemi neexistuje snad nikdo, kdo by nevěděl o padákové aférce pana ministra. Tenkrát v roce 1994 pan náměstek Kalousek podepsal smlouvu s firmou Anex-Cirus na dodávku 2310 kusů padáků. Mimochodem tato firma v době podpisu smlouvy ještě ani právně neexistovala. Firma neměla s padáky žádné zkušenosti. Narychlo zaběhlý kšeft měl na svědomí smrt několika vojáků, kteří se na nekvalitních padácích zabili. Do médií uniklo jen jediné jméno zabitého vojáka. Jmenoval se Roman Prinich. Jen díky vojákově rodině a soudu požadujícího odškodnění, vyšlo najevo Kalouskovo pochybení. Současný pan ministr financí, coby tehdejší šéf odboru nákupů na ministerstvu obrany, spolu s členem výběrové komise Rudolfem Zapletalem mají na svých rukou vojákovu krev. Mimochodem pan Kalousek spolu s panem Zapletalem také později pracovali pro firmu Anex-Cirus.

Když se informace o kvalitě padáků od firmy Anex-Cirus dostaly na veřejnost, podala firma na ministerstvo trestní oznámení a začala se soudit o úhradu stovek milionů korun. Smlouva byla však uzavřena velmi dobře. Konečná cena nebyla přesně stanovena a ministerstvo se jí později v letech 1998 – 1999 snažilo několikrát neúspěšně vypovědět. Soud však vzhledem ke znění smlouvy nařídil odebrat ministerstvu další nefunkční padáky za 114 milionů korun. Celkově zaplatil stát za smrtelně nebezpečné padáky řádově stovky milionů korun. Přesné číslo ministerstvo tají.

Pan Kalousk se podílel na podivné modernizaci tanků T-72

Další neméně zajímavou kauzou pana Kalouska coby zaměstnance ministerstva obrany je modernizace tanků T-72. Tato modernizace spolkla 19 miliard korun. Tenkrát pan Kalousek podepsal smlouvu s italskou firmou Oficcine Galileo a izraelskou firmou Nimda. Mimochodem i ta italská firma obsahovala velmi významný izraelský kapitál. Tenkrát se psal rok 1995, mělo dojít k modernizaci 353 tanků. Smlouvy byly skvěle sepsány. Nevyhovovaly státu, ale těm firmičkám. Lhůty dodávek se prodlužovaly a to bez jakýchkoli sankcí. Projekt se zdražoval stále více. Nakonec bylo rozhodnuto v roce 2001 o modernizaci pouhých 30 tanků. Opět zde je podivný obchod, ve kterém figuruje nynější nejlepší ministr financí všech dob.

Tunel kolem štábního informačního systému:

Firma EDS, Kalousek a rok 1997. To všechno hovoří o další podivné kauze. Již předem šlo zřejmě o to, aby celý tendr vyhrála jedna firma, a to EDL. První kolo výběrového řízení vyhrála konkurenční firma Unisys. Vyhrál ten nepravý, a tak Kalousek zrušil výběrové řízení a vypsal nové. Opět nevyhrála EDL, ale Unisys. Kalousek tedy označil nabídku EDS za "výhodnější". Oprávnění vítězové z Unisys si tehdy stěžovali a obrátili se na policii s žádostí o ochranu, údajně byli vydíráni, aby se nebránili a nenapadli výsledek soutěže.
V létě 1998 vystoupil dokonce pracovník firmy EDS Jan Březovský s tím, že jako všimné musela firma vyplatit Lidovcům 50 milionů korun. Dodávka štábního informačního systému skončila v roce 2002 s částkou miliardy korun a nikdy celý systém nepracoval podle původních požadavků.

Kalouskův podivný nákup kasáren

V roce 1997 Kalousek s posvěcením Klausovy vlády zahájil nákup prostor u pražského Náměstí republiky. Tehdy byla velmi podivná smlouva podepsána s developerskou firmou EPF. Areál budov měl být zakoupen za 900 milionů korun. Pan Kalousek coby zodpovědná osoba, podepsal pro stát nevýhodnou smlouvu. Vše nakonec dopadlo tak, že stát musel firmě EPF vrátit celých 900 milionů korun a ještě navíc musel jako odškodnění vyplatit dalších 500 milionů. Skvělý obchod, co říkáte? Takto zřejmě pracuje nejlepší ekonom republiky. Smlouva zaručila EPF plné odškodnění, nebudou-li budovy prázdné. V budovách sídlila Akademie věd. Na to pan Kalousek nejspíš nějakou náhodou zapomněl. Smlouvu Kalousek s developery přesto podepsal a následně stát musel vyplatit výše uvedené částky.

Nákup armádních potravin:

Kalousek skončil jako náměstek ministerstva obrany v roce 1997. Konec náměstkování poznamenal další velmi podivný obchod. Tentokrát s nákupem armádních potravin. Náměstek Kalousek podepsal s firmou Zeman&Zeman smlouvu na dodávku potravin v hodnotě jedné miliardy korun. Výběrové řízení se tenkrát obešlo a řada vojenských důstojníků byla touto firmou uplácena. Tehdejší ministr obrany Michal Lobkowicz sám naznačuje, že má jakési indicie o uplácení lidí z ministerstva firmou Zeman&Zeman.

V roce 1998 je Miroslav Kalousek zvolen do Poslanecké sněmovny coby poslanec. Ve stejnou dobu se odehrává policejní vyšetřování, které je mařené Kalouskovo poslaneckou imunitou. Toto vyšetřování se táhne do roku 2001. V této době také graduje spor mezi Cyrilem Svobodou a Kalouskem. Kalousek se chce dostat do stínové vlády, zatímco je tento pokus mařen Cyrilem Svobodou.

Pan poslanec Kalousek se do poslaneckého mandátu dostává také v roce 2002. V této době se stává předsedou Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Rozhoduje tedy napřímo o státním rozpočtu a o velké státní ekonomice.

Také bych se mohl zmínit o zastřelení Kalouskova švagra Lubomíra Kašáka v Solenicích. Tehdy Kašákova firma IDOS byla prošetřována policií za podivné desetimilionové zakázky mezi IDOSem a příbramskou radnicí, na které figuruje jako šéf radnice Kalouskův přítel pan Vacek. Jisté cesty zde také vedou k velmi kontroverznímu Starkovi.

Nebudu se ale tímto hlouběji zabývat, nejedná se přímo o Kalouska, ale o jeho příbuzné, a někdo by mohl říct, že zaobírání se příbuznými politiků není košér. V roce 2003 se Kalousek stává předsedou KDU-ČSL. Už v roce 2003 měl Kalousek možnost být v Grossově vládě, ale nebyla mu nabídnuta pozice ministra obrany, ve které se tak výtečně vyzná. Proto také Kalousek v tomto období odmítá několikrát ČSSD nabízenou ministerskou funkci.

I přes opakované odmítnutí ministerského křesla, se Miroslav Kalousek z pozice předsedy Sněmovního rozpočtového výboru zásadním způsobem podílí na ovlivňování podoby státního hospodaření v době koaličních vlád ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Má tedy vinu i za chod a hospodaření levice. Jakékoli výmluvy, že tenkrát vládla levice, jsou v Kalouskově podání velmi zbytečné a liché.

Do vlády se dostává teprve v roce 2006. Ta modrá ODS umožnila Miroslavu Kalouskovi vládní angažmá. Zde pokračuje Kalouskova hra ve vysoké politice. Coby ministr financí se podílí například na ekonomických hrátkách s daněmi, které posléze musejí hasit speciální poslanecké schůze. Přičiněním pana nejlepšího ekonoma také dochází k začervenání důchodových účtů. Ten se dostává do mínusových hodnot. Byly snad tyto ekonomické pokusy způsobené panem Kalouskem tím, co by se mělo v zahraničí oceňovat?

V letech 2007-2009 byl ministrem financí ve vládě Mirka Topolánka. V červnu 2009 vystoupil z KDU-ČSL a založil novou stranu TOP 09, v níž zastává funkci 1. místopředsedy. Ve volebním roce 2010 opět obhájil poslanecký mandát a posléze se stal ministrem financí v koaliční Nečasově vládě.
Stát je oslabován, je okrádán a vykrádán netransparentními projekty. Členové Kalouskovy nové strany zahajují nové tunelářské podniky a to také za dohledu ministra financí Kalouska. Nedá mi to, a musím opět poukázat na poněkud lhářské období pana Kalouska. Během toulkách po internetu jsem také narazil na poměrně zajímavé tvrzení tohoto člověka.

Sami si tato ministerská slova a sliby srovnejte se současností, Český rozhlas 27.11.2009: "Říkáme zcela otevřeně, že teď není žádný prostor ke snižování daní. Veřejné rozpočty chceme ozdravit výlučně na výdajové straně, takže daně nechceme ani zvyšovat, ale pro příští čtyři roky nemáme v úmyslu je snižovat. Chceme je výrazným způsobem zjednodušit. Zjednodušit ve třech oblastech. Je to tedy úplně nový zákon o dani z příjmu, který zjednoduší, sjednotí a umožní výběr na jednom inkasním místě. Je to, jsou to nová pravidla, která se mi tedy ještě podařilo prosadit v parlamentu, to znamená, nový daňový řád a je to především ona reforma instituce"

Ministr před volbami slibuje něco, co nikdy nedodržel. Daně zvýšil, a dokonce je pro ještě vyšší danění, než se kterými souhlasili Kalouskovo koaliční partneři. Před volbami pan Kalousek lákal budoucí voliče na vábničku, o které věděl, že ji s jeho náturou nebude nikdy moci naplnit. I přesto je znovu ministrem financí. Tvrdí, že nikdy nemá za sebou žádné aféry, a přesto v mém článku se můžete přesvědčit, že aférek má Miroslav Kalousek několik.

Podivná výměna ředitele Finančně analytického útvaru Ministerstva financí:

Ministr financí v roce 2009 velmi záhadně vyměnil ředitele útvaru, který měl vyšetřovat také pochybení Kalouskových přátel. Aktuálně.cz z 15.4.2009 o tomto rozhodnutí Kalouska hovoří takto:" Ministr financí Kalousek krátce před svým odchodem z ministerstva vyměnil vedení Finančně analytického útvaru Ministerstva financí, který se mimo jiné zabývá protikorupční činností. Dlouholetého ředitele útvaru Karla Koryntu nahradí náměstek ředitele protikorupční policie Milan Cícer. Jako náměstek na protikorupčním Cícer i kauzu Kalouskova přítele Richarda Hávy, který stojí za zbrojařskou firmou Zenit. Firmu kriminalisté prověřovali kvůli podezření na praní špinavých peněz, nakonec ale právě Cícerovi lidé kauzu odložili pro nedostatek důkazů. Důvodem odvolání ředitele Korynty bylo dle Kalouska policejní vyšetřování v souvislosti s finanční transakcí, díky které přišla Česká republika o významné finanční prostředky, čemuž mohl útvar zabránit."

Kalousek také prosazuje super ekotendr jako akci pro jedinou firmu:

Je celkem zajímavé, že ministr Kalousek prosazoval ekodendr jako projekt pro jednu firmu. Přitom všichni ostatní hovoří o podivnosti takového projektu. Proč je Kalousek pro takový způsob řešení? Transparency International se k celému rozhodnutí ministra Kalouska 5.6.2008 vyjadřuje takto: " Ministr financí Miroslav Kalousek chce na pondělním jednání vlády prosadit radikální změnu při odstraňování starých ekologických škod, které vznikly v podnicích ještě před jejich privatizací. Kalousek plánuje, že sanaci několika stovek míst zamořených například chemickými produkty nebo odpady předá stát jedné firmě. Zatím se tato práce rozdělovala mezi více společností. Gigantická veřejná zakázka by mohla dosáhnout výše až 116 miliard korun a stala by se nejdražší v historii země. ... "K předloženým materiálům ministerstva financí mělo zásadní odborné připomínky i ministerstvo životního prostředí; tyto však byly plošně odmítnuty. Ministr Kalousek podle všeho nechce ztrácet čas zapracováním odborných výhrad, aby mohl co nejrychleji přidělit zakázku na 116. mld. Kč. "Není jasné, jaký záměr tím ministerstvo sleduje, evidentně to však nejsou zájmy veřejné. Vláda by měla návrh ministra Kalouska odmítnout a vyžádat si k rozhodnutí další a důkladněji zpracované podklady"

Aféra kolem bytu manželky Kalouska:

Finanční policie prověřovala Radku Kalouskovou z podezření, že krátila daň za darovací směnku k luxusnímu bytu na pražském Veleslavíně. Radka Kalousková získala veleslavínský byt výměnou za směnku v hodnotě 6,5 milionu korun, kterou v její prospěch vystavil v roce 1999 její bratr Lubomír Kašák. Mimochodem tento Kašák byl za nejasných okolností zavražděný.

Kalousek tvrdí, že má důkazy o tom, že jeho švagr Lubomír Kašák řádně koupil a zaplatil byt na pražském Veleslavíně. Hospodářské noviny uvedly, že do bytu ještě před jeho prodejem Kašákovi investoval obchodník se zbraněmi a Kalouskův známý Richard Háva. Kalousek v souvislosti s kauzou kolem bytu své manželky rezignoval v roce 2005 na funkci předsedy rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.

Možný střet zájmů v kauze IPB:

Kalousek byl v roce 2000 jmenován předsedou Vyšetřovací komise v kauze IPB. Komise měla vyšetřit okolnosti, které dovedly IPB až k jejímu pádu, a důvody rychlého prodeje podniku IPB Československé obchodní bance. Kalousek odmítl výzvy k odstoupení z funkce předsedy sněmovní vyšetřovací komise k případu IPB kvůli údajnému střetu zájmů.

Kalousek odmítal střet zájmů, i když jako člen poměrně vysokého postu mohl ve střetu zájmů bát. Ale nějaké střety zájmů se tady nenosí.

Proti Miroslavu Kalouskovi vystupují v roce 1997 otevřeně například místopředseda parlamentního branného a bezpečnostního výboru Tomáš Fejfar v souvislosti s armádním systémem zásobování. Tehdy proti Kalouskovi vystoupil také tehdejší předseda ODA Michael Žantovský. Ten Kalouska viní z neustále se opakujících selhání, zejména v souvislosti s výběrovým řízením na štábní informační systém, výměnou stíhaček MiG 29 za zbytečné vrtulníky Sokol a kauzou prodeje tanků do Alžírska.

O Kalouskovi také hovoří v roce 1997 také Jiří Payne. Deník práce z 21.10.1997 uvádí doslova toto:

Kalousek může podle bývalého náměstka ministra obrany Jiřího Payna poškodit obraz ČR v očích NATO....Kalousek sám sobě připravuje zadání a sám si je potom proplácí, řekl mj. Payne."

Přes tyto všechny podivnosti Kalousek stále tvrdí toto: "Nikdo mi nikdy nic neprokázal – různé aféry a kauzy byly pokusem mě politicky likvidovat"

Všechny důkazy, všechny informace přitom ukazují na to, že kauzy existují a Miroslav Kalousek u nich má minimálně politickou zodpovědnost. Pan ministr má na triku mnoho kauz a podivností. Snad pouze u nás v České republice je možné aby takový politik nadále fungoval ve vysoké politice.

Opravdu je správné být hrdý na podivný úspěch podivného politika?

ZDROJ

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Zase ten Mirek inenaso 04. 07. 2012 - 08:27