Exekuce (v) ČR

8. září 2012 | 15.47 |

V ČR probíhá kolem milionu exekucí ročně. Co se vlastně v ČR děje? Jistěže má věřitel nárok na to získat své peníze zpět. Jistěže má nárok na to získat za vypůjčené peníze svou odměnu. To však ale přece není zdaleka celá část příběhu exekucí. Je i otázka, zda férové exekuce netvoří jen jakousi "cover story", kryjící nespravedlivý, avšak velmi výnosný nespravedlivý business.

Pojďme si jej trochu rozebrat a ukázat si, co je špatně a co je třeba změnit. Mávneme-li nad tímto masivním bezprávím rukou, špatné stránky systému se budou dále posilovat, společenské škody zvyšovat, gheta a sociálně vyloučené lokality se budou rozšiřovat a třeba se jednou problém rozšíří natolik, že rozumná náprava už nebude možná. A to ani nemluvím o tom, že kdykoliv se cílem (třeba šikanozní) exekuce můžete stát i Vy.

Jak jsou na tom lidé
Časopis Euro nedávno podnikl na ulicích českých měst zajímavý průzkum informační gramotnosti. "Kolik je 10% z 1000 Kč", ptala se redaktorka. Bohužel, správnou odpověď dal dohromady málokdo.

Umíte si představit, že tito lidé jsou snadná potrava pro různé finanční žraloky. Pokud si řeknete, že je to jejich chyba, pak namítnu, že nejen jejich: Pokud některý z těchto obyčejných lidiček je obalamucen a obrán o majetek, je obrána o majetek i jeho rodina: jeho partner, jeho děti, jeho senioři. A to už je problém ne? A nejen o majetek, často i o životní perspektivu. Chudoba se dále nekontrolovatelně šíří i na další lidi, kteří situaci nezavinili a nemohou ji nijak změnit.

Jaksi přirozeně člověk cítí, že stát zde má být především k tomu, aby chránil tyto typy lidí, protože ti silní a mocní se snadno ochrání sami. Pro ty silné, kteří se nyní ušklíbají, mám volný citát Thomase Hobbese z jeho knihy Leviathan, kde upozorňuje, že koncept státu jako války všech proti všem není výhodný ani pro ty silné: "Vždyť veškerou případnou sílu vyloučí jedna jediná účinná rána ze zálohy."

Stát však místo toho, aby svou mocí tuto roli ochránce spravedlnosti plnil, propůjčuje svou moc, svou legitimitu, své mechanismy tomuto - jak to nazvat? - legálnímu zcizování majetku. Viz dále.

Finanční gramotnost
Stát se v poslední době velmi silně angažuje v projektech finanční gramotnosti (ČNB, MŠMT). Není však na tom stát v případě detekce lichvy stejně nebo ještě hůře než občané, které chce školit? Posuďte sami: Český trestní zákon sice formálně lichvu považuje za trestný čin, ve skutečnosti však prakticky nikdo není za tento zločin odsuzován. (V některých letech je to nula případů, v jiných řádově jednotky, vždy však naprosto marginální počet). Důvodem je skutečnost, že tzv. "chybí" zpřesňující určení a český právní systém zkrátka "nedokáže lichvu poznat".

Opravdu zvláštní. Lichvu dokázal rozpoznat a odsoudit i Chamurappiho zákoník (cca 6000 let starý předpis), stejně jako i ostatní starobylé právní systémy, o římském právu nemluvě. Jak je tedy možné, že v 21. století lichvu poznat nedokážeme? Veřejné diskuse se vždy zvrhnou do ubohé, jalové debaty. Přitom by stačilo zafixovat definici lichvy ve vazbě na výpočet indikátoru RPSN. Výpočet tohoto indikátoru je dán zákonem, zahrnuje nejen úroky, ale i poplatky, včetně těch skrytých. Hodnota stanovená pro lichvu by nemusela být jedna, mohla by to být taková hezká přehledná kalkulační tabulka, podobná té, které poskytují úvěrující společnosti.

Anebo ještě jednodušeji: Mohla by to být webová aplikace, dostupná občanům, policistům a soudcům, komukoliv.

O výši RPSN diskutujme, ale regulaci zaveďme. Třeba alespoň 300%. I to bude lepší než nynější nekonečno. Nyní jsou lidé vydáni lichvářům doslova napospas. Argumenty odpůrců jsou třeba zde. Považuji je za účelové a demagogické. Podle této logiky by např. neměl ani platit občanský zákoník či regulace zákona o nájmu bytu: Zkusme si to představit. Pokud by byla takto napsaná nájemní smlouva, vlastník by měl podle této logiky mít právo vystěhovat nájemníka z bytu kdykoliv, třeba i v noci (pokud ve smlouvě není uvedeno jinak, že). Měl by mít možnost svůj byt kdykoliv navštívit. Třeba i v noci. Atd. Atd. Už teď potřebujete ke každému úkonu bezmála osobního právníka, budeme to šponovat ještě dále, nebo stát převezme své povinnosti a začne trestat zjevná bezpráví?

Rozumějme si: Stát by samozřejmě neměl vstupovat mezi dva dospělé svéprávné lidi. Ať si mezi sebou platí co chtějí a kolik chtějí a jak často chtějí za statky a služby třeba i imaginární. Problém je ale ten, že pokud druhá strana odmítne zaplatit naprosto absurdní a amorální částky, neměl by stát využívat svůj mocenský aparát k jejich vymáhání!

Vždyť regulace lichvy může mít více podob! Nejen kriminalizaci. Ale třeba i disclaimer: klidně si dohodněte půjčku na RPSN 5000 procent, ale stát Vám ji neumožní formou exekucí vymoci. Nebo vám umožní ji vymoci jen do výše stanovené jako mez lichvy.

Já osobně ze svých daní rozhodně nechci financovat tento business. Stát se tímto špiní, ztrácí legitimitu. Ti poškození lidé a jejich rodiny jen bezmocně zatínají pěsti. A není to dobrý společenský trend.

Lichva - synekdocha českého práva?
Tento problém je zajímavý i z jiného hlediska. Jak jej nazvat: Právním alibismem, formalismem, nevymožitelností spravedlnosti. V trestním řádu lichva je, všichni konají jako automaty - formálně správně, mafie bohatnou, poškozený se práva nedomůže.

Naprosto typický příběh českého práva. Nekróza!

Jsem exekutor. Soukromý exekutor. Kdo je víc?
Skutečně nikdo. Posuďte sami. ČR zavedla institut soukromých exekutorů zavedením tzv. exekučního řádu. Bylo to v roce 2001. A byla to, světe div se, menšinová vláda ČSSD, s tolerancí ODS (premiér Miloš Zeman), která soukromé exekutory zavedla. (Tolik k funkčnímu dělení české politiky na levici a pravici).

Do té doby výkon exekucí prováděli soudní vykonavatelé, zaměstnanci státu. Odměna za výkon exekucí byla příjmem státního rozpočtu. Není divu, že to jde se státní kasou z kopce, když takovéto příjmy jsou, jak se dnes módně říká, "škrtány".

Jak jsou ošetřena rizika
Výkon exekuce je dost citlivá věc. Je otázka, zda má stát takto citlivou a rizikovou věc svěřit soukromníkovi. "Pokud tak učiní, jistě si ohlídá všechna rizika," řekli byste. Omyl! Soukromý exekutor podle stávající právní úpravy nemusí mít ani čistý trestní rejstřík.

"Tedy je alespoň odvolatelný, pokud poruší pravidla či zákon", řekli byste. Ale jděte! Podléhá pouze Exekutorské komoře, což je profesní organizace - exekutorů. Pro Vaši informaci, počet kárných žalob, počet odejmutých licencí exekutorům, viz oficiální statistiky.

"OK tedy", řeknete si, "o exekuci před samotným výkonem rozhoduje soud, který jej věcně prověřuje." Zase omyl. Kde vůbec žijete? Věřitel podá k soudu žalobu a tzv. platební rozkaz. (Dle § 172 Soudního řádu).

OK, soud může podání rozkazu, v případě pochybností nevyhovět. Reálně tak však nečiní: státní justice připomíná hladce fungující inkasní stroj, ostatně celý proces je již na obou stranách plně automatizován (elektronický platební rozkaz). A ostatně z databází úvěrujících subjektů a inkasních agentur prší na soudy desetitisíce platebních rozkazů. Připomíná mi to scénu z filmu Pelíšky: "Rozkaz zněl jasně. ... Nebyl čas rozhodovat, kdo je kdo."

Vyřízení platebního rozkazu
Soud, pokud žádosti vyhoví, platební rozkaz vydá a dlužníka obešle. Dlužník má následně 15 dnů na podání protestu. Pokud tuto lhůtu propásne (kalkuluje se i s tzv. fikcí doručení - to v případě, že je platební rozkaz zaslán do datové schránky), exekuční titul je pravomocný a nastupuje výkon exekuce. V celém procesu, který probíhá v tzv. zkráceném řízení, soudce není povinen zjišťovat (a ani tak nečiní), zda je pohledávka oprávněná, zda je promlčena, mnohdy ani nezjišťuje, zda se jedná o správnou osobu. K záměnám nedochází zrovna zřídka.

Obzláště zavilý je podle mého názoru paragraf 174 soudního řádu: "Podaný odpor soud odmítne též tehdy, podal-li jej ten, kdo k podání odporu není oprávněn." Pokud jste tedy v nemocnici po autonehodě a přijde Vám platební rozkaz na pohledávku, nemůže odmítnutí podat ani Vaše manželka. Dojde k promlčení a k výkonu exekuce.

Dědění dluhů
Skutečně odpornou věcí je dědění dluhů na nezletilé osoby. V ČR běžně praktikovaná praxe. Pro případné diskutéry, kteří tuto praxi různými sofismaty podporují (už ty argumenty přímo vidím), připisuji citát z minulého století z Jižní Ameriky z doby diskuse o otroctví: "Proč bych sakra nemohl vlastnit otroka, když jsem si ho řádně koupil." No ano, proč ne? Za chvíli, budeme už na tomto stupni.

Rozhodčí doložky
V úvěrových smlouvách bývalo často mrňavým písmem připsáno, že případné spory vzešlé z této smlouvy nebude rozhodovat soud, ale ustanovený rozhodce, přičemž volbu rozhodce pochopitelně zajišťovala úvěrující společnost. Fakticky to znamenalo, že téměř všechny spory skončily ve prospěch věřitele, resp. samotné podání k rozhodci bylo zbytečným krokem - Fakticky se občan podpisem zbavil práva na spravedlivý proces. Stav se trochu zlepšil, ale ne moc. Rozhodci ano, ale právo na řádný soudní proces by nemělo být nikdy pro žádného občana zrušeno. Toto by měl stát hlídat.

Exekuce sociálních dávek
Aktuálním bitevním polem exekucí je exekuce sociálních dávek. Pokud Vám není líto těch lidí, jejichž rodinám lichváři přes exekutory berou vše, podívejte se na to z pohledu daňového poplatníka. Ať už jste podnikatel nebo zaměstnanec, platíte nemalé příspěvky do sociálního fondu, aby z něj byly hrazeny sociální služby, které naší společnosti slouží jednak k zachování humanity, jednak pro zachování sociálního smíru. (Ten má např. ty výhody, že existuje v Česku mír v bezpečnostním slova smyslu, nemusíte utrácet významnou část svých peněz za náboje, nemusíte chodit po ulicích ozbrojeni, nemusíte doprovázet své děti úplně na každém kroku atd).
Pokud bude uzákoněna exekuce sociálních dávek, jak prosazovala poslankyně Řápková (ODS), budete platit i nadále, ovšem peníze půjdou přes exekuce rovnou do bezedného chřtánu lichvářů. A rychle přijdeme o výhodu a prosperitu - míru.

Skarta a exekuce
Na závěr poslední rejpnutí. V neděli se v diskusním pořadu dušoval ministr práce a sociálních věcí Drábek (TOP09), že tzv. Skarta - úžasná reforma - povinná karta příjemců sociálních dávek není exekuovatelná. Není to pravda. Na straně banky neexistuje žádný technický prostředek bránící exekuci tohoto účtu.
Ani v českém právním řádu nic takového neexistuje.

Existuje pouze doporučení Exekutorské komory exekuce na těchto účtech neprovádět.

Co myslíte, budou se tím exekutoři řídit?

Budou se tím řídit všichni?

I ti se záznamem v rejstříku trestů?

ZDROJ

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře