Jezevec

Vyrůstal jsem v bolševismu, jsem ročník 1966. Hledělo se na Západ jako na nikdy nedostižný obraz a určitým způsobem nás to udržovalo při životě. V podstatě jsme nikdy nedoufali, že se něco změní. To asi tak nějak cítila většina lidí.

Po převratu jsme se vrhli do života se vším všudy a nebyl moc čas zkoumat jak na tom ten západní svět vlastně je. Až po mnoha letech začalo docházet, že něco je jinak. Že ten Západ vlastně vůbec není kapitalistický a zřejmě ani nikdy pořádně nebyl. A my jsme se pouze přesunuli ze zkrachovalého do ještě nezkrachovalého socialismu.

Celých 20 let nás nějakcí "intelektuálové" a hloupí novináři krmí tím, jak jsme na tom lidsky špatně a jak máme hledět abysme u nás etablovali ,,západní" způsoby jednání. Málo byl slyšet hlas,abychom byli velmi opatrní v tom, co přijímáme. Protože to, že jsou Němci akurátní,v tom se asi shodneme, ale oni také mají svoje démony a kolikrát nevědí co činí, vzhledem k budoucnosti...