Tak jsme došli..

19. listopad 2012 | 01.07 |

Cílem každé firmy v tržním prostředí je vytváření zisku. Firma dosahuje zisku pouze v případě, že její tržby jsou vyšší než náklady. Z mikroekonomického hlediska je tvorba zisku základním pravidlem, makroekonomické účinky tvorby zisku po čase vyvolávají neřešitelný ekonomický a společenský problém.

Ekonomika státu je tvořena množinou firem. Pokud je firma zisková, zaplatí na daních a nákladech méně než získá na tržbách. Nemzdové náklady jsou tržbami jiných firem. Daně se ve státním provozu přemění na mzdy a tržby firem (rozkradené daně jsou pro příslušné zloděje ziskem). V celkovém souhrnu jsou veškeré tržby rozděleny na zisk a příjmy obyvatel (mzdové i nemzdové).

Aby mohly být firmy v celkovém souhrnu ziskové, musí na nákladech zaplatit méně, než získají na tržbách. Příjmy obyvatel tedy musí být nižší než tržby. I když pracující a ostatní (důchodci nezaměstnaní apod.) utratí všechny své příjmy, vytvoří tím menší tržby, než jsou nutné pro vytvoření zisku. Aby mohly být tržby větší než příjmy, musí být lidem půjčeny peníze k utracení. Bez úvěrů na nákup nadprodukce nemůže být v celkovém souhrnu vytvořen zisk.

Aby mohla tržní ekonomika fungovat, musí vytvářet dluhy. Pokud nelze půjčit domácímu obyvatelstvu, je nutné dluhy, exportovat (exportováno je zboží na dluh). Pokud není možné nikomu, kdo by nakupoval půjčit, nastává tzv. krize. Nastává soutěž o to, kdo dříve sníží náklady při zachování tržeb. V důsledku nižších příjmů klesají i tržby a je nutné redukovat výrobní kapacity. Spirála úspor vyvolává stále sílící tlak na utlumení až zastavení chodu ekonomiky a vede k jejímu kolapsu.

V minulém století krizovou situaci vyřešily války. Válečné ničení a zabíjení výrazně redukovalo výrobní kapacity v Evropě. Po druhé válce tehdy nejsilnější (nejvíce produkující) ekonomika USA začala výrazně exportovat své přebytky, samozřejmě na dluh (Marshallův plán). Problém saturace zadlužení (už není komu půjčovat), se znovu přiblížil koncem osmdesátých let. Tvorbu zisku zachránil pád "železné opony". Západní nadprodukce nalezla nové trhy. V zemích, které prohrály studenou válku, narostly i dluhy a byl vítězům levně rozprodán majetek.

Východní trhy postkomunistických zemí se po dvaceti letech také nasytily. Další expanzi dluhů zajistilo vytvoření eurozóny. Export přebytků nutných k tvorbě zisků mohl dále pokračovat. Nyní však už v Evropě není téměř žádný prostor pro zvyšování dluhů. I ve světě dnes nejsou potenciální dlužníci, kteří by nakoupili rostoucí přebytek. Ekonomický systém založený na tvorbě zisku v současných podmínkách přestává fungovat.

ZDROJ

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře