Vládnou nám, okrádají nás a zabíjejí

25. únor 2013 | 14.59 |

Politické strany si dávno rozdělily veškerou moc a v podstatě se jejich způsob vládnutí dnes už nijak neliší od způsobu vládnutí někdejší KSČ před rokem 1989. Nejen politické posty, ale i vedoucí pozice ve státních a polostátních firmách, na úřadech a ve státních institucích a příspěvkových organizacích nezískáte bez stranické příslušnosti. A nejen to. Nedostanete tam ani jakoukoliv práci. Nezískáte už dokonce ani jednotlivou zakázku coby živnostník, protože i ty si rozdělují partajníci mezi sebou.

Systém je kompletně zkorumpovaný a propojený zdola nahoru a zpět, takže nejde zdaleka jen o státní zakázky velkého rozsahu, o které nemusíte usilovat. Unavovat se žádostmi o práci či účastí ve výběrovém řízení na úrovni krajů, měst a obcí už dávno taky nemusíte, protože mafiánský systém je dokonale vžitý i tam. Do předvolebního boje totiž jdou kandidáti jednotlivých stran s tím, že vítěz bere vše. Tedy nejen dejme tomu post místostarosty na radnici, ale i zakázky, které budou spadat do jeho kompetencí.

K tomu účelu partajníkům napříč spektrem dokonale slouží dva instrumenty: anonymnéí akcie a offshore firmy v daňových rájích. Takže například místostarosta pro kulturu na malém městě ví předem, že zakázku na výrobu obecního zpravodaje a dalších tiskovin pro město a jeho příspěvkové organizace bude zajišťovat jeho společnost s ručením omezeným (nikdo totiž nezjistí, že patří jemu), stejně jako ministr spravedlnosti ví, že jeho manželka, soukromá exekutorka, získá mnohamilionové zakázky na vymáhání pohledávek od městské části Brno-město.

To jim ale zdaleka nestačí. Čeští partajníci (kterých je mimochodem jen něco přes 160 tisíc, takže by je zbytek populace měl mít možnost snadno a rychle nahradit) právě díky legalizaci anonymních akcií a offshore firem šli dál, než kam by si kdy troufli zajít komunističtí pohlaváři za takzvané totality.

Tito partajníci, ale říkejme jim klidně mafiáni nebo fašisté, mají akcie a podíly ve firmách, které půjčují lidem peníze (nebankovní úvěry) a zároveň jim patří firmy, které vymáhají pohledávky po lidech, kteří nezvládají splácet (inkasní agentury). A soustředí se právě na ty, o kterých vědí, že jsou rizikovými klienty – zadejte si do Google hledané slovo "půjčka" a počkejte týden, budete mít v e-mailu padesát nabídek! Podstatná pro ně není bonita klienta, ale jeho movitý a nemovitý majetek, který se dá zabavit.

Proto si uzákonili soukromé exekutory. Tím je Česká republika opravdu raritní, je to ale až závěrečná fáze, proto nemusíte být hned nervózní. V první vlně totiž klienta, který se jim dostane do spárů, oderou až na kůži formou penále a smluvních pokut za opožděné platby. Namísto dlužných pěti set zaplatíte dvanáct tisíc, namísto sedmi tisíc třicet (viz článek Super jízda do Memphisu se splátkovou společností Santander Consumer Finance). Dlouhodobě by to nevydržel ani ten, kdo peníze má, natož ten, kdo třeba i ne vlastní vinou jako živnostník upadl do druhotné platební neschopnosti a měsíc co měsíc bojuje o holé přežití.

Pomineme skutečnost, že se na likvidaci takového dlužníka podílí i státní aparát (VZP, ŠSSZ, FÚ), který mu zablokuje účty a obstaví nemovitý majetek při prvním náznaku potíží. Pomineme i uplacené soudce, kteří posílají do konkurzu firmy, jež by zdaleka bankrotovat nemusely, kdyby neexistovaly mechanismy, jak je donutit, a věnujme se jen politice. Například nedávné volbě prezidenta.

"Muž, který byl v prezidentské kampani pobočníkem Miloše Zemana a vůdcem jeho kampaně, dnes vážně aspiruje na vlivný post prezidentova kancléře a jeho strana má ambice proniknout po příštích volbách do sněmovny. Zároveň politické výsluní připomnělo Mynářovu podnikatelskou minulost. Zejména to, že držel akcie firmy, která vydělávala na vymáhání pohledávek pražského dopravního podniku," napsal nedávno server aktuálně.cz. "Nejde jen o ne zcela průhledný způsob, jak se k vymahačské zakázce dostala, ale zejména o to, že si tyto firmy na účet černých pasažérů účtovaly tučné náklady. Ze stokorunových pohledávek se tak obratem staly desetitisícové a mnoho lidí se octlo v existenčních potížích.

Vratislav Mynář během Zemanovy předvolební prezidentské kampaně svůj podíl v tomto byznysu bagatelizoval. Podívejte se ale na video a udělejte si sami obrázek, jak argumentuje, když jsou mu předložena fakta o tom, že byl do vymahačského byznysu skutečně zapojen.

Jen ještě dodáme, že v České republice jen vloni zkrachovaly tisíce firem a desetitisíce živnostníků, rozpadly se tisíce rodin a stovky lidí spáchaly sebevraždu díky fašistickým manýrám politických mafií. Jen vloni proběhlo milion exekucí na majetek lidí, kteří přišli o práci.

Kolik lidí přijde o střechu nad hlavou a o rodinu letos a kolik se jich bude muset zabít? A opravdu si myslíte, že se to nemůže týkat zrovna vás?

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře