honzam: Dík za článek. Až mi vhrkly slzy do očí, jak je mi líto těch tisíců poničených dětských duší, zloby, která se v dospělosti zase mstí za svoje utrpení na svých dětech nebo i na cizích. Jak se s tím začne, tak takové šrámy nelze v duši nikdy úplně zahojit. Když vidím, jak jsou na celý život poznamenány děti z kojeňáků, kterých je pár kolem mne, tak tohle je rána ještě hlubší. To snad může jenom sám Bůh :-o
PS: opravte si hrubku "neměly": Tyto dvě skupiny k sobě totiž nikdy neměli daleko.