Welcome in Pallywood.

4. září 2013 | 10.43 |

Demonstrace zahraná pro kamery, nejsou to žádní skuteční zranění, ani skutečné mrtvoly. Je to nádherná ukázka, jak se egyptští soudruzi poučili od palestinských filmařů, kteří mají s vytvářením podobných fiktivních zpráv svoje bohaté zkušenosti. Demonstrace začíná zdánlivě spontánně, protestující křičí a rozbíhají se, pak se na povel režiséra zastaví a udělají "mrtvolku".

V popředí stojí mladý muž s kamenem v ruce, pózuje pro lepší záběr. Mezi ztuhlými postavami prochází muž s příruční kamerou, aby zblízka dosáhl dramatických záběrů očí, hlav a zaťatých pěstí. Na 1:26 min záznamu uvidíte dvě muslimské ženy v černých šátcích, jak stojí připravené se zraněným dítětem... Když najedete na 1:30 min záznamu, uvidíte na zemi další muslimskou ženu v černém, kterak leží zraněná a krvácející na zemi a v rukou ji drží dvě komparsistky, které čekají, až k nim dojde kamera... (Zajímavým detailem je, že zraněná muslimka krvácí z ruky, protože zbytek těla musí mít zbožně zahalen.)

Osobně oceňuji zejména starostlivé výrazy v očích lékařů, kteří klečí u údajných zraněných, drží jim zkrvavené ruce. Povšimněte si rovněž, že demonstranti drží transparenty výhradně v angličtině, což vede k otázce komu je jejich vzkaz vlastně určen.

Myslím, že to je zajímavé poučení. Články a reportáže o nepokojích v Egyptě, Tunisu i jiných zemích Blízkého východu vycházejí totiž ze schématu, které je ještě jednodušší než schéma protiizraelské propagandy. Každý, kdo huláká v ulicích a demonstruje proti tomu, kdo právě vládne, je vnímán jako mluvčí dobra a spravedlnosti. Je jedno, co chce, co odmítá, koho chce svrhnout nebo vyhnat... Je to demonstrant v ulicích? Tak to je dobrej chlápek, věříme mu a má veškerou podporu západního tisku...

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře