Katastrofa na Divokém Východě se blíží.

22. duben 2014 | 22.45 |

Organismus odumírá nejdříve na perifériích, než dojde sněť nákazy do centra, nějaký čas to trvá...


V Ostravě se schyluje ke skutečně velkým problémům. Dnes se dá spolehlivě říci, že je to pouze důsledek dávných, současných i budoucích rozhodnutí, která budou navazovat na ta špatná, předešlá. Jednoduše proto, že je budou činit ti samí lidé, a když ne přímo oni, tak příslušníci těch samých stran, které toto město vedly od roku 1989.

Lze připustit námitku, že v budoucnu se asi jedna strana, konkrétně ODS, vytratí, nicméně rozdíl v "kvalitě" práce a hlavně jejími důsledky mezi ní a ČSSD prakticky neexistuje a rovněž komunisté skutečně nejsou těmi, kteří by byli schopni něco řešit. Ti umí akorát znárodňovat, zvyšovat daně více než socialisté a drtit třídní nepřítele. Nakonec důsledky jejich více než čtyřicetiletého vládnutí pociťujeme dodnes.

Co tedy Ostravu čeká: sečteno a podtrženo hospodářská a sociální katastrofa.

Evraz je na kolenou, Světlíkovo impérium nevykazuje více, či méně žádný zisk a přes rostoucí tržby měly dvě jeho stěžejní firmy, energetická Power Engineering a Heavy Machinery, za letošních devět měsíců ztráty kolem 120 milionů korun. Ostatní firmy ze skupiny zatím nedokázaly tento propad vyrovnat. Vše se kamufluje stavěním Potěmkinových vesnic typu Gong, Trojhalí a Městské galerie – rekonstrukcí Dolní oblasti Vítkovic obecně, kdy se samozřejmě vše platí z eurodotací. Velmi nepříjemnou otázkou do budoucna však zůstává, z čeho se bude platit provoz a údržba těchto kolosů.

Otázkou také zůstává, jak dlouho vydrží další ostravský průmyslový pilíř ArcelorMittal. Jedná se o to, že je čím dále tím více zatěžován ekologickými požadavky a v neposlední řadě bude také vystaven tlaku, ostatně tak jako každý zaměstnavatel v republice, na stálé zvyšování mezd svých pracovníků a nákladů na ně. Zvláště po doslova sabotážním činu ČNB bude tato otázka velmi aktuální.

Jak se tedy zdá, tak ostravský těžký průmysl má odzvoněno a je jenom otázkou času (velmi krátkého), kdy se zhroutí. Nic na tom nezmění ani silácká prohlášení levicových politiků na všech stupních. I kdyby prosadili svou, tak na jimi vysněný a hlavně daňovými poplatníky zaplacený ostravský skanzen tavení železa a těžkého průmyslu obecně nejsou peníze.

Je potřeba mít na paměti, že jinde ve světě se produkuje to samé, nicméně za podstatně nižší cenu.

Rovněž s velkou slávou zakládané a hlavně bohatě dotované průmyslové zóny nejsou žádným řešením – dojdou pobídky, odejdou firmy. Navíc to velice silně poškozuje a deformuje podnikatelské prostředí. V tomto případě se dá říci, že všichni Češi dotují cizí podnikání. Navíc v drtivé většině zahraničních firem, které svůj zisk a daně vyvážejí do svých mateřských států. Zde hledají akorát levnou, chabě placenou, ale ukázněnou pracovní sílu, nejlépe mdlého rozumu, protože ta je dobře manipulovatelná a spokojí se s málem. V tomto případě to funguje tak, že stát - my, uplácíme obvykle cizí firmy, aby opticky snížily nezaměstnanost, ovšem bez ekonomického efektu.

Co bude následovat? Je to velice jednoduché. Dojde k masivní nezaměstnanosti. Již dnes se počítá, že navzdory té vykazované úřady práce činí ta skutečná možná dvacet procent, ale spíše je ještě o něco vyšší.

V případě kolapsu velkých podniků, pádu firem, které s nimi spolupracují a výpadku mezd jejich pracovníků, dojde k další katastrofě, protože většina lidí je zaměstnána ve službách (asi 60 %), o jejich práci nebude z pochopitelných důvodů zájem a ti také skončí na dlažbě a na úřadech práce.

Zde se dostáváme k dalším problémům. Již dnes jde drtivá většina rozpočtu, asi 80 %, jak kraje, tak také Ostravy na takzvané mandatorní výdaje, z nich opět naprostou většinu tvoří právě náklady na sociálno. Zde je na místě velmi opodstatněná obava, že tyto již tak zadlužené a hlavně čím dále tím více zadlužované rozpočty neunesou příliv nových potřebných.

Důsledek pro obyvatele bude hodně drsný:

Ostravsko se stane rájem exekutorů, protože lidé nebudou schopni splácet své závazky.

Stoupne počet stávek a protestů.

Vyhrotí se vztahy mezi bílou majoritou a Romy – lidé již nebudou tolerovat jejich bezpracný způsob života. Stoupne také nenávist mezi těmi, co něco mají, a těmi co zůstanou bez prostředků - chudí, přirození voliči levice, ve své naprosté vetšině nehledají chyby, které mají za následek jejich nedobrý životní úděl u sebe, ale téměř vždy vidí příčiny svého stavu jinde. Na tomto faktu, dále pak na závisti a nesamostatnosti jsou obecně založeny volební kampaně, celá ideologie levice a působení odborů.

Zbankrotují projekty typu Nová Karolina – již dnes jsou mnozí prodejci a firmy, kteří v tomto objektu nabízejí své zboží a služby na hranici svých možností, protože zchudlí lidé nebudou utrácet a budou mít zcela jiné problémy.

Rapidně se zvýší kriminalita, kterou špatně organizovaní a placení policisté nebudou schopni jakkoliv zvládat.

Všichni ti, co něco umí, a hlavně mladí utečou jinam. Ostatně masivně se to děje již dnes.

Prudce vzroste šedá ekonomika, a to se všemi důsledky - nikdo nebude chtít, nebo to nebude v jeho možnostech, platit státu spotřební daně, DPH a jiné povinné odvody, které se budou v budoucnu jenom zvyšovat a které všechno zboží a služby zdražují o desítky procent. Ostatně který normální člověk by to dnes, i v situaci, která přijde dobrovolně dělal? To ovšem bude znamenat pro Ostravu i kraj další výpadek finančních prostředků.

Samostatnou kapitolou je kvalita životního prostředí a hlavně vzduchu. Ten, kdo by si snad myslel, že po pádu největších průmyslových znečišťovatelů se něco podstatně změní k lepšímu – asi jediné pozitivum kolapsu, se toho asi nedočká, protože velcí polští, mnohdy polostátní, znečišťovatelé mají čtyřikrát měkčí normy, než jsou u nás a smog hranice neuznává.

Zbývá tedy odpovědět na poslední věc a sice, kdo za to může. Je to jednoduché, samotní lidé, kteří zde žijí, protože pořád s urputností masochistů volili a volí jedny a tytéž strany, nebo politiky, nezamysleli se nad tím, co jim vlastně tito lidé slíbili, hlavně co z toho dodrželi a slepě se spoléhali na to, že jimi volení zástupci přinesou nějakým zázrakem blahobyt, o který se oni zas až tak přičinit nemusí.

Nyní tedy sklízíme pouze plody svých špatných rozhodnutí. A možná pochopíme, že volba ČSSD, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a KSČM, tedy, je cestou akorát do pekla a chudoby. Jenomže včera bylo pozdě.

Alois Rašín: Ono je to těžké. Kde hrozí bída, tam hrozí socialismus. A kde hrozí socialismus, tam hrozí bída.

ZDROJ

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře