Co budu dlouze plkat, pokud nebudeme kandidáty otravovat ve dne v noci, pokud je nebudeme bombardovat požadavky, pokud jim nebudeme vyhrožovat nezvolením, soudem, či objetím auta korunou, tak se nic dít nebude.

Pokud je nebudeme zaměstnávat my, tak se zaměstnají sami. Pokud je nebudeme kontrolovat a nutit s námi komunikovat, pokud jim budeme dávat najevo, že jsme stádo, tak se nic nezmění.

Pokud denně nebudou mít plnou schránku mailů, tak jim asistentku bude opravdu dělat milenka, protože se nenadře. Profíka si najmou jedině, když budou muset komunikovat. 

Podle sociologa Davida Riesmana existují v zásadě dva druhy lidí:
1) jedni v sobě mají vestavěný radar. Dokážou dobře vycítit, jaký názor je požadován a bleskově se přizpůsobit. Nemají pocit přetvářky, je to jejich přirozenost.
2) ti druzí v sobě mají vestavěný kompas. Pořád to vidí stejně. Bez ohledu na ostatní a bez ohledu na potenciální konflikty. 

Co se stane, když někdo vykřikne "Hrrrr na Putina!"? Roztřídí to společnost na ty, u nichž převládá radar a na ty, u nichž převládá kompas.

A poslední podstatná věc. Pokud v sobě máte radar a někdo blízko vás říká opačné stanovisko než ostatní, narušuje to váš svět. Cítíte se tím ohroženi. Všichni to přece mají vidět stejně! Fuj, putinovci! Zabte ty nebezpečné agenty!
 

Když umřeš, tak nevíš, že jsi mrtvý, ale pro ostatní je to těžké....
To samé platí, když jsi debil.