Možná si myslíte, že peníze na 13. důchody, pastelkovné a podobně tiskne Paroubek s Filipem doma ve sklepě.
Možná se vám zdá spravedlivé, že tvrdě pracující je trestán progresivní daní, zatímco někomu stačí jednou za měsíc vstát z otomanu a dojít si pro prachy na poštu.
Možná věříte blábolům o složené daňové kvótě, která je u nás prý nízká.
Možná si neumíte spočítat, kolik vlastně státu za jeho služby-neslužby platíte.
 
Možná i vám však jednou dojde, jakou hru s vámi hrají věrozvěstové sociálního státu.

Je nadějné, že Češi nejsou zakotveni optimisticky ani pesimisticky, ale jsou historicky skeptiky, kacíři a smějícími se bestiemi. Nic jim není svaté. Jak říká prostřednictvím Jana Nerudy Karel IV.: "Jak bych zde mlátil otep slámy! Nechť chci co chci, za krátký čas se všechno jinak zvrtne zas - mám já to bídu s vámi." Tato země nesvědčí věrozvěstům a spasitelům. A to ani těm novodobým, kteří se začínají globálně aktivizovat, a které to velice irituje.

Čím dál méně lidí vytváří hmotné statky a čím dál více lidí jim při tom škodí, ovšem za peníze, jež všemocný stát těm produkujícím sebral.

Dnes se mi líbila jedna věta: "Daně - jinými slovy naše peníze – se staly nástrojem politiků k jejich znovuzvolení, k zajištění dobrých pozic u koryt."
Já dodávám - nezapomínejme na to v okamžiku kdy budeme ty daně platit.

Jestliže mne někdo nutí být solidární s lidmi, kteří NECHTĚJÍ pracovat, být solidární s dětmi, které jsem si NEPOŘÍDIL a o které se jejich biologičtí rodiče NESTARAJÍ nebo jsou pro ně ZDROJEM PŘÍJMU, pak je to pro mě nikoli SOLIDARITA, ale KRÁDEŽ.

A to nemluvím o tom, jak se s takto SOLIDÁRNĚ získanými penězi mrhá...

Solidarity se vám zachtělo? Tak leda soli do říti...

"Demokracie je vždy svou povahou dočasná; jako trvalá forma vlády prostě nemůže existovat. Demokracie bude existovat jen do té doby, než voliči zjistí, že si mohou odhlasovat velkorysé dary ze státní pokladny. Od té chvíle většina vždy volí ty kandidáty, kteří slibují nejvíce požitků ze státní pokladny, a to s tím výsledkem, že každá demokracie se nakonec zhroutí kvůli uvolněné fiskální politice, což je vždy následováno diktaturou."

Citát z knihy Parlament kurev od P.J. O'Rourkea. Jde o výrok skotského právníka Alexandra Tytlera (1747-1813).

"Dneska vám žádný právník nemůže se zárukou říct , co všechno ještě platí a co už neplatí. V tom se vůbec nikdo nevyzná. Ministerstva jak na běžícím pásu vydávají vyhlášky a do čtrnácti dnů je zase ruší; to jste si nevšiml? Do zákona o něčem strčí paní a páni poslanci ustanovení o něčem úplně jiném, takže v tom zmatku zabloudí i počítače.

Kdepak, pane profesore. Jediné, co prozatím určitě platí, alespoň v tomhle lokálu, jsou pravidla biliáru. Nechcete si zahrát?"
 

"...Jak to, že prší, když jsme si naplánovali, že budeme poroučet větru, dešti?..." Klasický socialistický povzdech nad tím, že svět nefunguje tak jak si soudruzi socialisté představují. V posledních dnech jsem si na něj vzpomněl několikrát.