protistadu: Naprosto se vším souhlasím. Do písmene :). Brzy oslavím 18. narozeniny, přítele mám o tři roky staršího, tudíž chodí do práce, zatímco já do školy. Popravdě často přemýšlíme o tom, zda-li v budoucnu založit rodinu nebo ne. Já mám rodiče rozvedené, jemu to v rodině taky moc neklape. Ale spíše uvažujeme nad dětmi, ačkoli je na to času dost. V tomhle státě, kde člověk jeden den práci má a druhý den je z něj nezaměstaný... je to těžké :(. Navíc se mi zdá, že je to ve školách horší a horší, tedy alespoň já za svůj krátký život nepamatuju tolik případů šikany, jako dnes. A vůbec, hraje v tom roli strašně moc věcí...zatím jsme našli víc těch negativní - proč děti nemít, než těch pozitivních - proč do toho jít...
márinka: Ačkoliv se mi to trochu příčí, vlastně se ani moc nedivím naší nepřizpůsobivé "utlačované" menšině. Vždyť s normálním člověkem ten stát vyloženě vyjebává (omlozvám se, ale slušnější výraz pro to nemám).
Rodiče žijí stále spolu(necelých 40 let) a tak si na špatný příklad stěžovat nemůžu, a stejně nešlo všechno tak hladce, jak by se tedy (asi) čekalo.
Čistě k první větě: Ono se to dobře křičí a ukazuje na druhý, když má sám jeden kliku. Pravdou je, že dnešní mladí hoši dozrávají později, zatímco, ve většině případů, biologické hodiny dívek se ozývají stále v mládí.