Jezevec-mrzout | Komunisti kradli! Kradli???

Komunisté údajně kradli a nic nevytvořili?! Zde jsou některá fakta:

Období let 1948 – 1989 se stalo přes všechny problémy ekonomicky velmi dynamickým (majetek vzrostl z 757 mld. na 5.178 mld. Korun) a z hlediska všech stránek společenského života celkově nejlepším obdobím v historii Československa.

Dynamika růstu
Průměrné tempo ročního růstu v % vytvořeného národního důchodu bylo v období 1950 - 1959 7,8 % a v roce 1980-1989 1,0 % užitého důchodu 7,5 % a 1,5 % a osobní spotřeby 5,3 % a 3,2 %.

Souhrnný ukazatel hospodářského růstu
Souhrnný ukazatel hospodářského růstu, společenský produkt, se v socialistickém Československu v letech 1950 – 1989 zvýšil 6,51 krát.

Podle závěrů F. Nevařila vzrostl v Československu do roku 1989 majetek čili národní jmění na zhruba 3 biliony Kč, tedy více než 7,5 krát – podle jiných údajů 7,2 krát – (z toho v České republice 5,8 krát a na Slovensku 11,4 krát) a to při pětinásobném zvýšení úrovně osobní spotřeby obyvatelstva (ve srovnatelných cenách r. 1989 a po odpočtu opotřebení výrobních fondů.

V Pamětech L. Štrougala je toto hodnocení ještě úplnější: "Koncem roku 1948 bylo v ČSR celkem 757 miliard Kčs základních prostředků včetně zásob a nedokončené výstavby" (od výroby po osobní vlastnictví, při opotřebení o polovinu níže) pak zhruba 400 miliard tehdejších korun. Koncem roku 1989 měla ČSSR včetně nedokončené výstavby zásob, základní prostředky v celkové hodnotě 5.178 miliard Kčs. Majetek tedy vzrostl 6,8 krát (při odečtení opotřebení zhruba o 50 % = okolo 3 bilionů, teď dokonce 7,5 krát. "Z toho 65 až 70 % bylo ve společenském – státním a komunálním vlastnictví, zbytek převážně v osobním (hlavně rodinné domy) a zčásti v družstevním vlastnictví".

Vyrovnané státní hospodaření
Československo mělo vyrovnané státní hospodaření, vyrovnanou platební bilanci, a většinou vyrovnanou obchodní bilanci. Nebylo v podstatě zadluženo, včas splácelo dluhy včetně úroků. Hrubé zahraniční zadlužení (státu, bank i podniků) dosáhlo koncem roku 1989 7,9 miliardy dolarů, tj. asi 500 dolarů (7 500 Kč) na obyvatele. Státní banka Československá (SBČS) měla k dispozici 105 tun měnového zlata v ceně zhruba 15 až 17 miliard a stát měl v SBČS k dispozici na hotovosti asi 85 miliard Kčs finančních rezerv. Stát, republiky, kraje, okresy ani obce neměly žádný vnitřní dluh.
Celková devizová pozice státu – s přihlédnutím k poskytnutým vládním, bankovním a obchodním úvěrům do zahraničí byla aktivní na úrovni zhruba 23 miliard Kč. Patřily sem i naše pohledávky nesplácené ve lhůtě (např. Sýrie, Irák, Egypt). Banky a podniky neměly řádné rizikové úvěry, koncem 1989 výše poskytnutých úvěrů nesplácených ve lhůtě činila jen 700 milionů Kčs.

Podle F. Nevařila, převzal polistopadový režim finanční aktiva ve výši asi 85 mld. Kč a k tomu asi 107 tun měnového zlata. Byl to majetek rentabilní, který vynášel okolo 10 % z vloženého kapitálu. V roce 1989 vykázalo československé národní hospodářství zisk asi 150 mld.

Dnes by jeho hodnota byla oceňována na výši 7 až 8 bilionů Kč. Pokud jde o samotnou Českou republiku, připadalo na ni v roce 1989 asi 2,1 bilionu Kč (v dnešních cenách kolem 10,5 bilionu Kč). Na stát a komunální orgány (kraje, obce) připadalo tehdy v ČR nejméně 1,4 bilionu Kč (dnes asi 7 bilionů Kč).

Rychlý vzestup průmyslu
Průmysl narostl během 40 let více než 13,5 krát. Jen za poslední předlistopadovou pětiletku vzrostla průmyslová výroba o 38,5 % (zemědělská výroba o 13,5 %).

Stavby elektráren - elektrifikace
Celkový instalovaný výkon elektráren v letech 1948 – 1989 vzrostl z 2.625 MW na 21.670 MW. Velmi rychle byla dokončena elektrifikace obcí. Klíčový význam měla elektrifikace hlavních železničních tratí; parní trakce tak byla nahrazena trakcí elektrickou a zčásti i motorovou. Systematická elektrifikace v českých zemích začala v letech 1955 až 1959 a pokračovala v letech šedesátých minulého století. Do roku 1980 byly železnice elektrifikovány.

Zemědělská produkce rostla
Zemědělství se orientovalo na potravinovou soběstačnost v zásobování potravinami mírného pásma. V nabídce potravin jsme byli soběstační, mohli jsme vyvážet i do zahraničí. Deficity u tropických produktů a nepotravinářských zemědělských produktů zmírňovaly vývozy cukru, sladu, chmele a piva.
Hodnota souhrnného ukazatele zemědělské výroby ČR, hrubá zemědělská produkce (HZP, zde v cenách roku 1989), vzrostla od roku 1970 do roku 1989 ze 79,5 miliardy korun na 108,6 mld. Kč, tedy o 36,7 procent, z toho HZP živočišné výroby z 43,9 miliardy na 63,9 mld. Kč, neboli o 45,5 %.
Výroba jatečných zvířat (skotu, prasat a drůbeže) se zvýšila od roku 1970 do roku 1990 o 52,6 %, výroba mléka za stejné období o 49,5 %. Naproti tomu produkce (vyjadřovaná HZP v cenách roku 1989) od roku 1990 do roku 2010 poklesla z hodnoty 106,1 mld. Kč na 68,1 mld. Kč, resp. o 35,8 % a byla v tomto roce nižší, než např. v roce 1936.

Řešení bytového problému
Postupně byl překonáván bytový problém zděděný z první republiky a z okupace. Mladým rodinám byly poskytovány bezúročné či zčásti odepisovatelné půjčky. V řadě případů bylo možné získat podnikový byt.

Počet bytů od roku 1946 vzrostl ze 751 tisíc na 2.938 tisíc v roce 1980. Dnes bydlí většina obyvatel země (dvě třetiny) v bytech postavených za socialismu, s ústředním vytápěním, teplou i studenou vodou i veškerým příslušenstvím.
Celkově bylo v ČSSR v roce 1975 postaveno 10,3 bytových jednotek (tj. Bytů a rodinných domů) na 1.000 obyvatel, v roce 1980 téměř 9 a v roce 1985 ještě 7 bytů a rodinných domků na 1.000 obyvatel ročně. Nájemné činilo podstatně méně než 10 % průměrného příjmu.

Tempo výstavby panelových bytů
První panelový byt byl smontován v tehdejším Československu v roce 1953. Od té doby bylo postaveno téměř 1.200.000 bytů tohoto typu, přičemž se masivně stavělo v 70. a 80. letech. Pro přehled bylo v letech 1955-60 postaveno 60.000 bytů; 1960-65 postaveno 160.000 bytů; 1965-70 postaveno 180.000 bytů; 1970-75 postaveno 240.000 bytů; 1975-80 postaveno 220.000 bytů; 1980-85 postaveno 180.000 bytů; 1985-90 postaveno 120.000 bytů.

SITUACE DNEŠKA:

Národní hospodářství ovládají zahraniční vlastníci
Národní hospodářství už dávno převážně ovládají zahraniční vlastníci. Mají v rukou skoro celý bankovní sektor a pojišťovací sektor, zhruba 2/3 obchodních činností a nejméně ze 45 až 60 % i celý výrobní sektor. Rozhodují nejméně o polovině zaměstnanců, 75 % vývozů a až 90 % dovozů, jakož i o našich vlastních úsporách. V roce 2007 bylo do ciziny odvedeno na ziscích, dividendách a za práci nerezidentů před 360 mld. Kč (pravda, část z toho byla zpětně v ČR reinvestována, aby jim přinesla ještě větší výnosy).

Nárůst zahraničních dluhů
V současnosti došlo k mimořádnému nárůstu zahraničních dluhů. Jen dokonce roku 2007 vzrostly na 1,3 bil. Kč, tedy asi na 6.600 US dolarů na obyvatele (proti roku 1989 více než 13 x). Na jednoho obyvatele včetně kojenců tak připadá budoucí závazek vůči cizině odpovídající nejméně 350 tisíc Kč.