Tak jsem si jen tak na prstech vypočítal, že ve Francii je oficiálně dost přes pět milionů muslimů, ve Velké Británii minimálně tři miliony, druhým největším tureckým městem že je po Istanbulu Berlín a Německo s dalšími miliony zejména tureckých muslimů.

Jiří Paroubek se prý bude se svou těhotnou manželkou Petrou rozvádět pro nepřekonatelný odpor. Připravila mu k snídani míchaná vejce.

Tak uplynulo několik dalších minut. Blížící se světla dalšího vozu znamenala novou naději. Auto zastavilo a někdo z něj vystoupil. Ať mi aspoň zavolá sanitku a pak ať si třeba jede do prdele, blesklo Emilovi. Emil sledoval staršího muže, jak jde do kufru svého vozu a něco v něm hledá.

Daně a sociální pojistné vybírané českou vládou od občanů tvoří 1300 miliard, tedy 43,7% Hrubého domácího produktu. Stát tedy přerozděluje takřka polovinu našich výdělků, a to prostřednictvím mnoha různých daní. Z nich daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti činí 121 miliard neboli 4% HDP (údaje MFČR za rok 2007).

Idealisté vidí řešení v růstu produktivity a počtu lidí, pomíjejí však nezvratné zákonitosti přírody.

Prominentní "odborníci", kteří krizi nedokázali předpovědět, dnes "odborně" předvídají její konec. Většina z nich však současnou situaci dosud nepochopila. Současná krize není běžnou recesí, která se střídá s konjunkturou. Je to systémová porucha, která se nevyřeší, bez změny systému.

Strana zelených představila další předvolební klip. Je přímo namířen proti prezidentu Václavu Klausovi, kterého na farmě zpodobňuje netečný kohout.

Zdanění práce je přibližně 100 let trvající experiment. Státy se rozvíjely a vedly vítězné války. Spotřeba nebyla na žádném minimu. Byla naprosto normální. Směnná hodnota zboží je totiž pořád stejná. Rozdíl je pouze v tom, že dnes daň zaplatí vyšší daň ten, který zboží vyrobí, než ten, který je spotřebuje. Výsledkem je, že český pracující zaplatí daň a tu následeně utratí stát či obdarovaný sociálně slabý za čínské zboží. Tímto způsobem byla odrovnána ekonomika USA.

Exprezident Václav Havel se tentokrát nemýlil. Jeho přirovnání fabriky vyrábějící nadbytečné produkty ke koncentráku, který přece dává práci dozorcům a také řemeslníkům či zemědělcům v širokém okolí, je sice dost necitlivé (především vůči škodovákům), pro rozbřesknutí v některých hlavách je ale někdy takové křísnutí dobré.

Kromě práva na život zřejmě existuje i nedeklarované právo na nekontrolvatelné rozmnožování.