Na začátku nás opili rohlíkem a pak, postupně a velmi, velmi zvolna, nás začali likvidovat.

Gestapáci zabušili na dveře dědova domku ve tři hodiny v noci a děda je musel pustit do domu, kde bezuzdně řádili. Pokud by odmítl, hrozilo by mu rozmlácení dveří a koncentrák. Tehdy byl zákon, že orgánům německé moci musel každý otevřít a pustit gestapáky do domu či bytu.

Psát o neomarxismu znamená dotknout se jevu, jenž může být nazván podzemním působením idejí.

Není Paříž jako Paříž. Někde je Paříž tak jak ji známe, nebo jak o ní sníme - stará francouzská elegance a čistota, jinde je Paříž spíš zlý sen. Představte si třebas, že v Praze byste měli doporučená stanice metra, kde by bylo neradno vystupovat, jste-li bílý, tak obzvlášť. Třeba Černý most, představte si, že to je čtvrť věnovaná (daná napospas) arabům. Nebo Háje, Afričanům....Takhle nějak to je v Paříži. Jsou tam stanice, kde vám proto nedoporučí vystoupit. Třeba taková stanice Barbés-Rochechouart.

Norský systém zaváděný s pomocí norských poradců za Norské fondy je uáž připraven. Pěstouni proškoleni a dostávají svých dvacet tisíc měsíčně za "pohotovost". Těšíte se?