Probereme-li si události minulého století, zjistíme, že některé měly velký vliv nejen na chod státu jako celku, ale především na společnost v tomto státě žijící.

Motto: Ještě nikdy nám úředníci EU nedali příležitost k vyjádření na jednom místě. Tak jsme to pro všechny svobodné občany členských států Evropské unie udělali my.

Žádný inženýr-stavař by si nedovolil kecat do klíčových závěrů inženýra-strojaře nebo inženýra-chemika, nebo lékař-ortopéd zasvěceně radit třebas lékaři-onkologovi, ale takového zeleného rozumbrady je všude plno:

Kdo podporuje šrotovné je buď:

Nemohl jsem pochopit celou Evropu jak může tak klidně žít když pomaloučku přestavá vyrábět a jen všechno prožírá.

Evropská unie je problematický experiment imperialistických entit motivovaných primárně poskoloniální frustrací a sekundárně tendencí ke kontinentální dominanci.

Většině lidí socialismus vyhovuje, to že nemůže dlouhodobě fungovat je nepodstatné. Dnešní většina lidí aplikuje africkou strategii života: "žer dokud je co žrát". Levicoví politici vůbec nejsou hloupí, tak jako nejsou hloupí tvůrci stupidních seriálů. Levicoví politici a na ně napojené kapitálové struktury dnes vládnou. Demokracie se stala nástrojem, který

Při líčení nedostatků stávajícího volebního zákona novináři obvykle zmiňují pouze disproporci mezi obdobným procentuálním výsledkem a zcela rozdílným počtem mandátů lidovců a zelených.

Současná krize je vyvrcholením pokusu o vytvoření nového typu společnosti. Všichni lidé chtějí žít spokojeně. Představy o spokojeném životě se postupně zdokonalovaly a lidské potřeby a nároky rostly. Idea, že se mohou mít všichni dobře a budou spokojení je velice lákavá pro všechny lidi. Dnes se této utopii neříká komunismus, ale komunismus to ve své podstatě je (v demokratickém newspeaku je to rozvoj sociálního státu).

Dne 28. 4. 1950 navrhnul Jean Monnet zcela nečekaně tehdejšímu ministru zahraničí Francie Robertu Schumanovi experiment zcela jiného druhu, který léta plánoval. Věděl, že kdyby celý projekt navrhnul najednou, nebyl by akceptován. Navrhoval tedy postupovat salámovou metodou, předkládáním "dílčích, ale rozhodujících úkolů". Robert Schuman během dvou dnů jeho