Křesťanka Asia Bibiová se se svými kolegyněmi v červnu přela o náboženství. Během výměny názorů argumentovala, že Ježíš Kristus se obětoval a zemřel na kříži, aby vykoupil lidstvo z jeho hříchů, zatímco muslimský prorok Mohammed nic podobně významného neudělal.
Vy, kteří věříte! Když se chystáte k modlitbě, umyjte si obličeje své i ruce své až k loktům a otřete si hlavy své a nohy své až ke kotníkům! A jste-li potřísněni, očistěte se! Jste-li nemocní nebo na cestách či přišel-li někdo z vás ze záchodu anebo jste měli styk s ženami - a nenaleznete-li vodu - omývejte se dobrým jemným pískem a otřete si jím obličeje své i ruce své; Bůh vám nechce působit žádné nesnáze, nýbrž vás chce očistit a dovršit tak dobrodiní Své vůči vám.
A Bůh je mocný a moudrý...
(aneb Lhoťanova pravidla)
Drazí bratři a sestry v islámu, žijeme v zemi nevěřících a denně se setkáváme s nevěřícími, kteří kritizují islám a našeho proroka, a kteří s námi chtějí diskutovat. Kdyby něco takového udělali v islámské zemi, vše, co by bylo třeba udělat, by bylo nahlas ohlásit, co řekli, a o zbytek by se postaral rozhněvaný dav. Kritik by byl zlynčován během chvilky.
Obhájci islámu často malují soužití islámu s dalšími náboženstvími, především s křesťanstvím a judaismem, v růžových barvách, nebo o něm mluví pouze všeobecně a povrchně. Pokud je poukázáno na pronásledování křesťanů a dalších nevěřících v současných muslimských zemích, argumentem často bývá, že "moderní” muslimské země se neřídí islámem takovým, jakým byl v době, kdy byl skutečně dodržován, tedy v době Mohameda a "čtyř oprávněně vedených kalífů”, Mohamedových následovníků. Podívejme se nyní, jakou smlouvu s nevěřícími ozavřel jeden z nich, kalífa Omar.
Masově rozšířená emigrace z islámských zemí je zdůvodňována spoustou důvodů. Hladem, pronásledováním, totalitou. Co už se neříká, je, že není možná tak docela náhodná.
Včera jsem po letech viděl pořad "Nikdo není dokonalý".
Svoboda je svoboda říci, že dvě a dvě jsou čtyři. Jestliže toto je dáno, všechno ostatní z toho vyplyne. George Orwell (román 1984).
Politická korektnost není ničím jiným než specifickým druhem cenzury nepohodlných informací, co na tom, že pravdivých. Když se svobody a práva občanů ukracují postupně, všimne si tohoto jevu podstatně méně lidí, než kdyby tento proces proběhl naráz v krátkodobém horizontu.