Na začátku nás opili rohlíkem a pak, postupně a velmi, velmi zvolna, nás začali likvidovat.

Gestapáci zabušili na dveře dědova domku ve tři hodiny v noci a děda je musel pustit do domu, kde bezuzdně řádili. Pokud by odmítl, hrozilo by mu rozmlácení dveří a koncentrák. Tehdy byl zákon, že orgánům německé moci musel každý otevřít a pustit gestapáky do domu či bytu.

Psát o neomarxismu znamená dotknout se jevu, jenž může být nazván podzemním působením idejí.

Není Paříž jako Paříž. Někde je Paříž tak jak ji známe, nebo jak o ní sníme - stará francouzská elegance a čistota, jinde je Paříž spíš zlý sen. Představte si třebas, že v Praze byste měli doporučená stanice metra, kde by bylo neradno vystupovat, jste-li bílý, tak obzvlášť. Třeba Černý most, představte si, že to je čtvrť věnovaná (daná napospas) arabům. Nebo Háje, Afričanům....Takhle nějak to je v Paříži. Jsou tam stanice, kde vám proto nedoporučí vystoupit. Třeba taková stanice Barbés-Rochechouart.

Norský systém zaváděný s pomocí norských poradců za Norské fondy je uáž připraven. Pěstouni proškoleni a dostávají svých dvacet tisíc měsíčně za "pohotovost". Těšíte se?

Poučte mě - prohráli jsme nějakou válku? Byli jsme prohlášeni za méněcenné?

Je na čase pochopit, že česká ekonomika není "malá, otevřená a proexportní", ale prostě "outsourcovaná", tj. neautonomní, závislá, odvozená a hostitelská pro zahraničně vlastněné podniky, umístěné na území ČR, anebo místně kontrahující specificky definované subdodavatelské výrobní služby. Zahraniční vlastníci rozhodují, co a jak se bude vyrábět, a komu a kde prodávat – plní tak své základní vlastnické funkce na cizím území. Do toho jim nelze mluvit; oni zadávají domácím subdodavatelům své výrobní, skladovací a montážní potřeby za smluvní ceny.

Tak jsem sledoval prezidentské volby v Polsku. Komorowski v jedné ze svých předvolebních řečí tvrdil, že není čas na změnu, není čas na experimenty s prezidentským úřadem a myslím, že i díky tomuto tvrzení, tomuto heslu "není čas na změnu" přišel o spoustu voličů.