Vážená redakce,

Necelý týden uplynul a já se opět zabývám osobou Miroslavy Němcové, dnes v podstatě bezvýznamné řadové poslankyně, která ovšem dosud nepochopila, že už není přední představitelkou nejsilnější parlamentní strany. Možná si mnozí mohou říci – nemohli bychom brát další a další prohlášení paní Němcové jako legrační folklor, jako zábavné obohacení české politiky? Znáte to – psi štěkají, karavana jede dál. Jenže ta dáma není sama, je jenom jedním z nejkřiklavějších představitelů skupiny, kterou považuji za nebezpečnou pro samotnou Českou republiku. Není to legrace, je to až příliš vážné.

Muslimové velmi často utíkají před zvěrstvy svého islámu aby ten následně šířili po místech planety, která ještě nejsou zvěrstvy islámu ovládnuta.

V diskuzi o česko-rusko-amerických vztazích posledních dnů, jako by vystupovaly dva druhy buranů.

Byli jsme vmanévrováni do úplně zbytečné studené války s dlouholetým spojencem – Ruskem, které není hrozbou. Česká republika ztratila obranyschopnost, byly podepsány smlouvy, které přinesly zánik pracovních míst a omezování občanských svobod. Evropská byrokracie už je tak neschopná, že když se vás snaží zničit, způsobí menší pohromu, než když se vám snaží pomáhat.

Mám důvodné obavy o naší budoucnost. Projel jsem dnes pracovně autem, se zapnutou stanicí Radiožurnál, Českými Budějovicemi tam a zpět a přitom, co jsem měl v hlavě a musel jsem zařídit, nestačil jsem se divit, co se děje ve světě.

Vysoce nevážená paní Němcová, dlouho jsem váhal, neboť času rozhodně nemám nazbyt, notabene pak k tomu, abych se věnoval někomu, jehož politická kariéra je fakticky u konce a kdo jen zoufale kope kolem sebe v zoufalé snaze vrátit se na výsluní. Nicméně vaše poslední výroky týkající se prezidenta republiky a jeho plánované cesty do Moskvy jaksi způsobilo, že pohár mé trpělivosti přetekl. A já si našel čas potřebný k napsání tohoto otevřeného dopisu.

Prohlášení - od těch vlastenců, kteří vůbec nejsou nacisty: