Necelý týden uplynul a já se opět zabývám osobou Miroslavy Němcové, dnes v podstatě bezvýznamné řadové poslankyně, která ovšem dosud nepochopila, že už není přední představitelkou nejsilnější parlamentní strany. Možná si mnozí mohou říci – nemohli bychom brát další a další prohlášení paní Němcové jako legrační folklor, jako zábavné obohacení české politiky? Znáte to – psi štěkají, karavana jede dál. Jenže ta dáma není sama, je jenom jedním z nejkřiklavějších představitelů skupiny, kterou považuji za nebezpečnou pro samotnou Českou republiku. Není to legrace, je to až příliš vážné.
Byli jsme vmanévrováni do úplně zbytečné studené války s dlouholetým spojencem – Ruskem, které není hrozbou. Česká republika ztratila obranyschopnost, byly podepsány smlouvy, které přinesly zánik pracovních míst a omezování občanských svobod. Evropská byrokracie už je tak neschopná, že když se vás snaží zničit, způsobí menší pohromu, než když se vám snaží pomáhat.
Vysoce nevážená paní Němcová, dlouho jsem váhal, neboť času rozhodně nemám nazbyt, notabene pak k tomu, abych se věnoval někomu, jehož politická kariéra je fakticky u konce a kdo jen zoufale kope kolem sebe v zoufalé snaze vrátit se na výsluní. Nicméně vaše poslední výroky týkající se prezidenta republiky a jeho plánované cesty do Moskvy jaksi způsobilo, že pohár mé trpělivosti přetekl. A já si našel čas potřebný k napsání tohoto otevřeného dopisu.
Chtěl někdo z vás, aby to po roce 1989 u nás vypadalo takhle?
Kdyby nebyli směšní, šel by z nich strach. Po převratu 1989 obsadili uvolněná místa v politice, nebo – především – v médiích. Pětadvacet let poté jsou z nich už praví dospělí bolševici. Jejich "sovětskou" ideologií je americký mccainovský neokonzervatismus – v českých poměrech zvaný Havlistická internacionála. Jejich heslem je jako vždy – Kdo nejde s námi, je... "třídní nepřítel". Jen o sobě netvrdí, že jsou proletáři, ale... "intelektuální elity".
Ano, je to fašismus, ale prastarý, podle islámu svoji ideologii vytvořila nejen mafie na Sicílii po okupaci islámem (tím vznikla), ale i Hitler napsal Mein Kampf.
Upravené a rozšířené vydání
Když mi tak občas napíše někdo, kdo nezastává stejný názor jako já, zeptá se mě většinou, kde se ve mně bere ta nenávist. Ptají se mě, kolik znám muslimů osobně, kolik muslimů mi co špatného udělalo, jestli jsem byl někdy v islámské zemi, jestli jsem četl korán, protože je dotyčný přesvědčený, že ne, kde beru, že jsou muslimové větší zločinci, že s nimi na mnohých místech v Evropě není problém, a radí, ať si své psychické mindráky léčím jinak, ať zalezu a nevylézám nebo ať jdu někam (domyslete si všelijaká sprostá slova) a že lžu. Vždy bez argumentu. Přes to, že komunikace s nimi nemá většinou smysl, snažím se jim mírně vysvětlit, o co mi vlastně jde. Zkusím to teď tedy shrnout a to přesně podle otázek, které mi tito lidé pokládají.
Vítejte v Evropě, kde Alláh nemá s islámem nic společného..