Dříve, tedy před převratem určitě a možná i předtím, měli lidé pocit určité odpovědnosti za lidi, kteří jim byli svěřeni. Myslím třeba nadřízené v práci nebo učitele apod. Také policajty ve svém "rajonu". Ani úředníci a tím myslím úředníky za komunistů, nebyli bez citu, i oni měli v sobě ještě svědomí.

Pak nastoupil ten skvělej kapitalismus a názor,

"meziroční nárůst koupě vozů SUV mezi podnikateli neukazuje na to, že by se jim příliš pouštělo žilou..." napsal v reakci jeden můj známý.

Já jsem totálně znechucený tím, co se kolem mě děje, já nepamatuji větší napětí ve společnosti, než je dnes.

Babičko – povídej...

Odjakživa jsou všichni zbohatlíci přesvědčení, že své bohatství mají jen a jen vlastní zásluhou. Ne okradením těch druhých. Svými poctivými schopnostmi. Odjakživa si také myslí, že ti méně šťastnější si nezaslouží nic a klidně ať pomřou, syčáci neschopní.

A zatím v Teplicích...

Adam Pavlík je syn Věry Špinarové, jejíž smrt zasáhla snad každého z nás. Lidé si vytvořili pietní místo na náměstí v Ostravě. Co na to Magistrát?

Patří majiteli a ten ji provozuje podle svého obchodního zájmu. Provozuje ji, jako každý obchod, pro určitý segment veřejnosti. Obchod je soukromým prostorem do kterého má veřejnost přístup pro to, aby uspokojila své partikulární zájmy a potřeby.