Matně si vzpomínám na pár docela dobrých nápadů jak s důchody.

To čemu média říkají krize a pozitivisté recese je pouhým důsledkem změn v ekonomikách států. Globalizace světových trhů umožnila dalším ekonomikám přístup na trhy. Vzrostla konkurence a zákazníci z toho profitovali. Relativní ceny většiny výrobků se značně snížily, často vzrostla i kvalita.

Právní stát je specifický případ demokratického státu s tripartitou státní moci, v němž platí tři věty, kterou jsou jeho conditio sine qua non:

Obrana proti korupci znamená banální věc. Přestat korupční prostředí vytvářet. Přestat korupční prostředí udržovat při životě. V jazyce právníků a lékařů se tomu říká prevence. Je to velmi jednoduché, jen si na tom nelze dělat ani politickou ani mimovládní kariéru.

Celý zdravotnický systém (povinné zdravotní pojištění) je dílem farmaceutických lobby. Teď však půjde do tuhého, socialistické zdravotní systémy brzy zkrachují a spotřeba léků klesne. Pokud se farmaceutickým firmám nepodaří prosadit povinné zdravotní pojištění v Číně budou mít vážný problém.

Slyšel jsem taky cynický vtip: Důchodová reforma měla být vyřešena očkováním proti prasečí chřipce.

Svědek a současník vypráví o Václavu Havlovi
Autor Jiří Wolf

Náš roční obrat, tedy příjmy státního rozpočtu, je přibližně jeden bilion, a státní dluh je vyšší než tento roční obrat, navíc s roční ztrátou 192 miliard korun. To nejsou výsledky, které by hovořily o potenciální prosperitě.

Rakouská ekonomická škola je školou zdravého rozumu. Recesi nelze řešit bezhlavým utrácením. Nelze zardousit ekonomiku přemírou regulací, a pak se divit, že nefunguje.

Nejprve uveďme několik čísel. Veřejný dluh ČR činil 1. ledna 2010 přibližně ve 13.40 celkem 1 340 281 874 665 korun. Odpovídalo to 37,2 procenta hrubého domácího produktu. Dluh rostl tempem 7452 Kč za sekundu a na jednoho obyvatele připadalo 127 604 korun dluhu.

Sociální stát nevytváří žádnou koupěschopnou poptávku navíc. Prostředky vložené do sociálního státu by stejně utratil někdo jiný.